MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PŘÁTEL PIVA PIVNÍ CESTY IV / 1999

V sobotu 20.listopadu pořádá MOPP zájezd pro členy a příznivce do minipivovaru Berounský Medvěd. Ti, kdo mají zájem se zúčastnit, se mohou sejít buď na Hlavním nádraží v Praze mezi 9.45 a 10. hodinou na nástupišti, z kterého odjíždí v 10.06 rychlík VYSOČINA směr Plzeň nebo přímo v Berouně, kam vlak přijíždí v 10.45.

Vzhledem k tomu, že nezajišťujeme speciální autobus, není třeba se předem hlásit - kdo přijde, bude vítán.

Berounský minipivovar je jedním z nejnovějších pivovarů u nás a je proslulý svým domácky zhotoveným technologickým zařízením. Věříme proto, že jeho návštěva bude pro všechny zajímavým zážitkem

Kolem roku 1230 byla založena obec Strakonice. Co se týká vaření piva bylo známé na tomto území již dříve, ale až roku 1367 Bavor IV. povolil městu Strakonice právo várečné. Koncem 16. století dochází v souvislosti s rozvojem feudálního velkostatku k postupnému oklešťování práv měšťanů. Ti v roce 1649 zřídili ve Strakonicích měšťanský pivovar, kde se začalo vařit podle stanoveného varního řádu. Po celou dobu 17.a 18. století plynuly zisky měšťanům, proto si neúprosně střežili várečná práva. Mnohé pivovary se rokem 1860 počaly přeorientovávat z primitivních výrob piva na vaření na spodní kvašení, a když se v nich začala používat pára a železné zařízení, stal se v tomto směru vzorem i pivovar strakonický. Měšťané měli velké příjmy a to stalo hlavním podnětem pro stavbu moderního, parostrojního pivovaru v Podskalí. Ze stavbou se započalo v roce 1873 a v následujícím roce již pivovar vařil. Velký význam pro rozvoj nového pivovaru bylo zrušení panského pivovaru na zámku v roce 1909. Aby strakonický pivovar úspěšně obstál v konkurenci s okolními pivovary, musel velice dbát o svůj technický rozvoj, kvalitu výroby a vytvoření odbytových možností. Na tvorbě zisku se převážnou měrou podílely výroba a prodej piva, ale přispíval i prodej pivovarského a sladovnického odpadu, vlastní hotely, hostince, výnosy akcií z podniku, prodej ledu, těžba říčního písku a v neposlední řadě i výroba sodové vody. Modernizace měla také vliv na stoupající výstav piva, který v roce 1881 činil 14 tisíc hektolitrů, a v roce 1935 byl již trojnásobný. Od roku 1921 se začal rozvíjet automobilový park pivovaru a pivovar vlastnil také železniční vozy. K usnadnění odbytových možností byl zakoupen v roce 1910 pivovar v Střelských Hošticích, 1933 v Zelené Hoře u Nepomuku a po druhé světové válce i pivovary v Horažďovicích a Kašperkých Horách. Nadále zůstala konkurence českobudějovického, protivínského a zejména plzeňského piva.

BEER.CZ aneb Pivovarnictví a sladovnictví

www.beers.cz

Kdo okusil tento sajt, nebude už chtít nic jiného. Opravdu mám dojem, že Beer.cz je obsahově vyčerpávající. Dozvíte se tady všechno podstatné z oboru pivovarnictví a sladovnictví a k tomu spoustu zajímavostí (např. jak chutná eukalyptové nebo višňové pivo, co je to Bloody Pepík nebo piko). Mě osobně zaujala historie piva (věřili byste, že pivo popíjeli už Sumerové 3000 let před naším letopočtem?), ale věřím, že své příznivce si najde i abecední seznam pivovarů, doplněný dokonce o e-maily a telefonními čísla jednotlivých pivovarských podniků. Copak tu máme dále? Abecední seznam sladoven, informace o chmelu (dokonce chmelový atlas s různými českými odrůdami!) a info o různých pivních, chmelových a sladových časopisech. Jediné dvě položky, které nejsou z hlavního menu (což je stylový dřevěný sud se Švejkem) přístupné, jsou "Ostatní" a "Kuriozity". Těch je ale naštěstí na českém Internetu dost.

Zuzana Fenclová (sue@firma.seznam.cz) - 9.9.1999
Převzato z www.dnes.cz 9.9.1999 – Pivní sladkosti

Téměř 10 procent českého piva je exportováno. V roce 1998 to bylo celkem 1,748 mil.hl, tj. 9,2 procenta. K významnému zvýšení exportu došlo do Polska. Vývoz piva stoupl z 1,40 mil. hl v roce 1995 na 1,95 mil. hl v roce 1997, ale v roce 1998 klesl na již uvedených 1.748 mil. hl. Největším exporterem je dlouhodobě Budějovický Budvar. V roce 1998 jsou exportní údaje následující:

Lukrativním exportem je vývoz do Německa, kde je české pivo oblíbené především v nových zemích, kde má dobrý zvuk ještě z dob minulých. Budějovický Budvar vyváží ročně do Německa asi 200 000 hl. Pivovar se snaží, aby všemi cestami zintenzívnil cesty dovozu a především zintenzívnil spojení značky Budweiser s originálem z Českých Budějovic, a ne s americkou konkurencí. Na exportní šance bude mít vliv fúze Plzeňského Prazdroje a Radegastu, kteří zajisté zvýší svůj reklamní tlak. Zároveň je třeba si všimnout, že japonská Nomura má 70 procentní podíl na Svazu jihočeských pivovarů, ke kterému patří také pivovar Samson, který nebyl v posledních letech právě úspěšný, a proto se snaží uvádět na etiketách jméno Budweiser a od léta 1998 zavedl značku Budweiser Bürgerbräu. Také malé pivovary se snaží vyvézt svoje pivo v rámci malého pohraničního styku, které je vítáno v hostincích hranic za příznivou cenu.

Podle Pivovarských aktualit a zajímavostí za 3. čtvrtletí 1999

Myslím si ,že na téma BB a Jihočeských pivovarů vlastněných firmou pana Chvalovského bychom mohli začít diskutovat o možné privatizaci Budějovického Budvaru a o podílu Anhauser-Bush. na tom,

Luděk Kolomý

Anglický institut pro výzkum trhu Canadean ve své studii konstatoval,že za pětileté období 1992-1997 se celosvětová spotřeba piva zvýšila o 125,2 mil.hl,což je o 11%.Z celého přírůstku připadá cca 75% na oblast Asie a Pacifiku, ve které pak 68% přírůstek má Čína. I v dalším období do roku 2003 se očekává, že rozhodující další nárůst bude v asijském regionu. Ve sledovaném období zaznamenalo největší přírůstky spotřeby piva následujících 10 zemí:

Z přehledu lze odvodit, že uvedených 10 zemí zaznamenalo celkový přírůstek 144.9 mil. hl a ve zbývajících ,více než 150 zemích, ve kterých se pivo vyrábí,došlo ve sledovaném období k celkovému poklesu o 19,7 mil. hl.

Pramen: Svazový zpravodaj č.9/99 příloha časopisu Kv.prům. číslo 9/99

Ing. Kratochvíle

Slovenská republika je nyní zahraničím. Ještě v roce 1993 ¨teklo¨na Slovensko více než 1,5 mil. hl českého piva. V roce 1997 stanovilo Slovensko exportní kvótu 532 000 hl. a zrušilo dovozní přirážku 7 procent. Tak se mohlo pivo lepší kvality exportovat na Slovensko. To však znamenalo pro Slovensko další ztráty, takže nakonec byla stanovena kvóta 300 000 hl. České pivovary zaznamenaly hořký pokles, a proto se snaží o licenční výrobu,popř. její rozšíření. Tak bylo v roce 1998 licenčně vyrobeno v Hurbanovu 80 000 hl piva Gambrinus a 10 000 hl pražského Měšťana v bratislavském pivovaru Stein. O podobný postup se snaží i další pivovary. V soutěži o odbyt zůstávají na cestě málo výkonné pivovary a dá se předpokládat,že tento vývoj zesílí.

Zdroj : Pivovarské aktuality a zajímavosti .

Společnost Interbeer rozšiřuje řetězec Švejk restaurantů.

Celkem jedenáct " Švejk restaurantů" v takzvaném franšízinkovém řetězci zatím vytvořila v České republice firma INTERBEER CZ se sídlem v Plzni. Cílem společnosti je vytvořit v České republice řetězec minimálně padesáti restaurací, ale vážný zájem o tyto stylové restaurace je vlastně po celém světě. Namátkou vybírám Čínu, Rusko,USA,Ukrajinu.,Japonsko. Toto na letošním mezinárodním potravinářském veletrhu uvedl ředitel společnosti ing.Radovan Sochor.

Projekt multiplikované gastronomie pro klasické i zahradní restaurace, na němž participují výrobci piva,nábytku a zařízení pro gastronomii je podle ing. Sochora první původní franšízinkový projekt svého druhu ve střední a východní Evropě. Stylizace interiéru do staropražské secese je doplněna stylovými výčepními stolicemi,nápojovým sklem,porcelánem a příbory včetně personálu v dobových krojích. Působivou součástí výzdoby jsou Ladovy švejkovské a hospodské motivy obrázků. K užití těchto vyobrazení v restauracích vlastní firma Interbeer CZ. celosvětová výhradní práva.Předpokládaná velikost standardní restaurace je minimálně 80 metrů čtverečních s počtem 50 míst u stolů. Ke Švejk restaurantu patří neodmyslitelně česká kuchyně z dob Rakouska-Uherska a plzeňské pivo.

K zařízení a provozu restaurace poskytuje firma kompletní služby týkající se projektu kuchyně,kalkulaci jídel,ekonomické a účetní poradenství včetně podpory při úhradě části interiéru,finanční dotaci a servis.Řetězec restaurací je zajímavý pro velké dodavatele,výrobce piva.nealko nápojů a dalších gastronomických produktů

Na závěr Vám předkládám aktuální seznam Švejk restaurantů, které jsou v současné době v provozu na území České

republiky a velice z vlastní zkušenosti Vás zvu k návštěvě.

Luděk Kolomý
Předseda IOFB

Tradičně největší setkání sběratelů v České republice - burza na Pivexu - splnilo naše očekávání a zúčastnilo se jej přes 1300 sběratelů a hostů. Potěšitelné je, že vzrůstá zájem zahraničních sběratelů.. Mimo tradiční přátele ze Slovenska,Rakouska, Polska a Maďarska přijeli i hosté ze zemí Beneluxu a Německa. Burza je již pevně zakotvena v evropském kalendáři sběratelů. Letos si přišli na své sběratelé prakticky všech oborů, nejen etiketáři a plechovkáři, ale i sběratelé zátek, sklenic, starých lahví a dalších předmětů.

Příští rok bude burza opět veliká,podrobnosti uvádíme v kalendáři burz Klubu. Na Pivexu došlo k dohodě o spoluúčasti Klubu sběratelů Brno na pořádání evropské burzy Milénium 2000, a to v sobotu 17.června roku 2000 ve sportovní hale v Lucemburku.. Spolupořadatelé burzy jsou sběratelské asociace SvBL Lucembursko, FvB Německo, Gambrinusclub Belgie,Gambrinus Francie, Brasserie Hobby Club a Klub sběratelů Brno. Na burzu uspořádáme zájezdy.

Klub sběratelů Brno změnil místo konání pravidelných výměnných schůzek v Brně, a to každý čtvrtek od 17 do 21 hodin v restauraci U Čápa Obilní trh 10. Srdečně zveme k návštěvám a výměnám. Pro sběratele i příznivce vydáváme časopis "PONY Magazín".

Adresa redakce:

Vyškovská pouť – den otevřených dveří pivovaru Vyškov 15.8.1999

Opět jako loni patřil k nejvíce navštěvovaných atrakcím vyškovské pouti – bohatý program na dvoře vyškovského pivovaru. Pivovar přišlo navštívit několik tisícovek návštěvníků. Nechyběl ani čtrnácti stupňový Generál, po kterým někteří odcházeli vrávoravým krokem. Prodalo se proti loňsku o 3 hektolitry piva více. To znamená 23 hl piva.

Jan Pliska

Vyškovský pivovar má důvod k oslavám. Na slavnostech piva, které se každoročně konají v Českých Budějovicích, totiž opět zabodoval.

Tentokrát si palmu vítězství odvezla vyškovská dvanáctka "Březňák", která v kategorii Novinářské pivo obsadila první místo. Nechala tak za sebou taková piva, jako je například Samson Premium, Pernštejn Dvanáctku, Kozel Premium.

V těchto dnech přichází na trh nové vyškovské pivo. Pivo se bude prodávat pod názvem "Atlet". Obsah alkoholu 3,3%. Jedná se o výrobek světlejší barvy s mírně nahořklou chutí. Hodí se zvlášť do letních veder. Osobně nejsem příznivcem těchto laciných piv. Mám takový dojem, že tímto se naše pivovarnictví odvrací od klasického kvalitního českého piva. Raději vypiji tři piva kvalitní než pět ošizených.

Jan Pliska

V průběhu mojí dovolené v Itálii jsem okusil několik druhů italských piv. Většina za moc nestála (je to nejen můj názor, ale názor i mých přátel, kteří se mnou dovolenou prožili). Jeden druh piva nám všem, ale v celku vyhovoval a tak jsme tuhle značku jasně upředňovali (i ženy).

V restauracích stojí 0,5 litru točeného piva kolem 5000 lir (asi 100,-Kč). Ovšem pohled na donesené pivo není zrovna lahodící oku. Pěna po několika desítkách vteřin rychle mizí a ze zlatého moku se stává něco podobného jako čaj.

Prakticky ve všech supermarketech je přemíra zahraničních piv. Převažují piva HOLANDSKÁ, BELGICKÁ, NĚMECKÁ a z USA.

Jan Pliska

Pivní trh se rozšiřuje o další novinku : v obchodech se začíná objevovat pivo v umělohmotných 1,5 litrových láhvích. Podle znalců však PET láhve, do nichž se stáčejí minerálky nebo limonády, kvalitě piva nesvědčí. "Umělá hmota sice chuti piva přímo uškodit nemůže, ale pokud má být obal k pivu šetrný, neměla by to být klasická PET láhev," řekl A.Kratochvíle, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven a přední pivní expert. Tento materiál není zcela těsný. Postupem času uniká ven z láhve oxid uhličitý a dovnitř vniká kyslík. To pivu nedělá dobře, jeho chuť se naruší. Já bych si pivo z PET láhve nedal, považuji to za zrůdnost. To ale neznamená, že by si ho nedal někdo jiný. Sládek pivovaru v Nové Pace D.Váša tvrdí, že pivo v PET láhvi nic ze své kvality neztrácí. Ředitel pivovaru v Nymburku P.Benák naopak uznal, že PET láhev pro pivo dobrá není. Zájem sice o něj je, ale my sami s ním nejsme spokojeni. Zjistili jsme, jaké nedostatky, a budeme na tom ještě dále pracovat. V zahraničí je pivo v umělohmotných láhvích poměrně běžné. Podle Kratochvíleho se však stáčejí do třetinkových láhví, odlišných od láhví PET. "Jsou namíchány s jiným materiálem, který má zajistit dokonalou těsnost," říká Kratochvíle

Ladislav Engelthaler

Převzato z Rytíře

Obal pro různé tekutiny za staletí prošel několika změnami. Již v dávném Egyptě kvas ukládali do amfor, který měly svůj specifický tvar. Ústí – hrdlo úzké, aby se dalo lehce uzavřít. Vlastní tělo amfory ve tvaru kužele pro jednodušší stáčení vlastního kvasu. V tomto tvaru kvasnice zabíraly na dně co nejmenší prostor a lehce se střevem ze zvířat (předchůdcem dnešních gumových a syntetických hadic) stáčelo. Pro vetší převoz se používaly kožené vaky na povozech. Kožené vaky po převozu určité tekutiny se poskládaly na malý prostor a povoz během cesty nazpět mohl vzít i jiný náklad.

Ale přenesme se do našeho století. Skleněné láhve prošly určitým vývojem. Objevily se láhve průhledné, které se brzo nahradily láhvemi tmavými. Ve světlých láhvích určitý kvas (ať to bylo víno nebo pivo) podléhá vlivem světla k určité zkáze (u vína se často objevuje hnědka, což znamená barva do hnědá a chuť lehce hnilobná). Praxí se zjistilo, že nejoptimálnější barva láhve je tmavě zelená a hnědá. Tyto barvy obalu nejlépe ochraňují tekutinu před slunečním zářením.

Tvar vlastní láhve zezačátku byl jednoduchý z důvodu ruční výroby láhví. Po zavedení strojní výroby láhve se začal tvar přizpůsobovat ekonomice výroby. V potaz se začalo brát množství skla u jedné láhve a tvar. Vývojem jsme přišli k Euro lahvi , která splňovala podmínku co nejmenší váhy, prostoru a pevnosti. Ale díky dlouhému používání a malé obměně láhví procento vadných láhví v oběhu stoupalo na neúnosnou míru. A tak tu vznikla možnost používat vlastní originální láhve nebo zcela nový typ NRW. Davová hysterie tento přechod od staré láhve k novému typu NRW urychlila.

Další etapa vývoje obalů právě přichází a to v podobě PET láhví. Samozřejmě jsme na začátku vývoje této láhve. Hlavní výhodou této lahve je jednoduchá výroba přímo v pivovaře a malá váha v poměru ke sklu. Už nebude potřeba převážet těžké sklo. Jen si vemte tu váhu skla co nosíme při vracení láhví spět do obchodu.

Smutné je, že jsme se nepoučily z vývoje předešlých typů obalů. Myslím tím barvu láhve a objemem láhve. Náš trh je stavěný na 0,5 litrové láhve a posléze bude více zájem o třetinkové. Málo kdo má doma zájem otevřít láhev a nedopít. Nedopité pivo byť dobře uzavřené pomalu zvětrává díky volnému prostoru v láhvi po upitém pivě. Sám patřím k těm, kterým vyhovuje více třetinková láhev než půllitrová. Jeden a půl litrová láhev je vhodná pro větší konzumenty než jsem já, ale řekněme si otevřeně, kolik je jich u nás po soustavném zdražování všech položek v domácnosti.

Teď přejděme k uzávěru láhve. Vývojem jsme přišli ke kovovým korunkám, které tolik nezatěžují životní prostředí. Máme hned dva druhy kovových uzávěrů, jeden již dnes klasický a druhý se sponou na otevírání (viz. Červený drak od Starobrna). Šroubovací uzávěry z umělé hmoty – zde necháme prostor přirozenému vývoji trhu v dějinách. Vrámci zatížení našeho životního prostředí bych uvítal více klasické dnešní korunky. Technici namítnou, že to by byl velký problém, při uzavírání láhví, ale to jen proto, že se nedívají kolem sebe. Vrch hrdla pro korunku je jasný. Rozložení tlaku uzávíracího mechanismu, který tvaruje kovovou korunku, je proti skleněné láhvi nutno přenést do krčku láhve. Řešením je kroužek na krčku láhve podobný jako na vratných láhvích od koka-koly. Podle mého tento systém urychlí i láhvování piva.

Co říci závěrem. Nástup láhví z umělé hmoty je nevyhnutelný, jen se musí přizpůsobit požadavku trhu a potřebě piva na chemické a optické vlastnosti láhve.

Míša

na poslední letošní velkou mezinárodní pivní burzu a bleší trh kuriozit v sobotu 11.prosince 1999 v sále nemocnice J.G.Mendela, v Brně, Údolní 41 od 8.00 do 12.00. Součástí programu bude ochutnávka více druhů piv.

Pivní Primátorská polévka

1 litr vývaru z kostí, půllitr piva PRIMÁTOR, 1 lžičku cukru, sůl, 2 dcl smetany, 1 lžíci hladké mouky a krupice, 1 žloutek, 4 plátky šunky, 1 housku, 1 lžíce másla.

Do vývaru z kostí přilijeme pivo, přidáme cukr a sůl a necháme krátce povařit. Ve smetaně rozmícháme hladkou mouku a krupici a za stálého míchání vlijeme do vývaru s pivem. Polévku povaříme, vlijeme do ní rozšlehané žloutky a přidáme na jemné nudličky nakrájenou šunku. Při podávání do každé porce vložíme nakrájenou a na másle osmaženou žemli. Zapíjíme náchodským Primátorem.

250 g cibule, 500 g brambor, 1/4 l světlého piva, 1/8 l smetany, 100 g nastrouhaného sýra, sůl, pepř, muškátový oříšek, máslo.

4 vejce, 50 g strouhaného sýra, malá sklenka piva, lžička oleje, sůl.