Ochrana proti padlí chmelovému v roce 2000

       Informace o tomto škodlivém organismu a možnosti ochrany chmele proti němu byly podány pracovníky Chmelařského institutu, s.r.o. v Žatci chmelařské veřejnosti v poslední době již několikrát (vyhodnocení vegetačního období 1999 moravskými chmelaři, jež proběhlo v Lechovicích u Znojma 8.12.1999, Chmelařský kongres v Praze dne 27.1.2000, Seminář k pěstování vysokoobsažných chmelů v aule CHI v Žatci dne 17.1.2000 a posléze i Konference k ochraně chmele prováděná dne 1.3.2000 v Žatci ve spolupráci s firmou Bayer, s.r.o., nazvaná "Nové možnosti ochrany chmele v roce 2000"). Přesto uznáváme za vhodné se ještě jedenkrát na stránkách časopisu Chmelařství o této problematice zmínit.

      Největší zkušenosti z minulých let mají s padlím ve Velké Británii, kde byla této chorobě věnována značná pozornost již v 70 a 80tých letech. O výsledcích výzkumu, týkajících se především bionomie padlí jsme Vás již informovali na stránkách časopisu Chmelařství před dvěma lety, tj. po sezóně 1997, kdy se u nás padlí poprvé po dlouhé době ve významné míře objevilo a na některých lokalitách (především plochách osázených meristémy) významně poškodilo chmel.

       Rok 1997 znamenal propuknutí této choroby v širokém měřítku rovněž v USA, kde jej rovněž prakticky před tím neznali. Zvláště citlivé se zde ukázaly vysokoobsažné nové odrůdy chmele, v roce 1997 odrůda Symphony a v roce 1999 pak odrůdy Columbus, Tomahawk a Zeus (CTZ). V současné době je tudíž věnována výzkumu ochrany chmele proti tomuto patogenu v USA značná pozornost a je ověřována biologická účinnost celé řady fungicidů včetně alternativních metod biologických a agrotechnických. V zemědělské krajině jsou rovněž odstraňovány zplanělé chmele, coby zdroj infekce.

      V Německu způsobilo padlí v loňském roce též značné ztráty týkající se především snížené kvality chmelových hlávek. Nejvíce postižená zde byla ho ledavská oblast (Hallertau), kde více než 30 % bonitovaných vzorků patřilo do kategorie silně až velmi silně poškozené padlím, přičemž nejvíce byly napadeny odrůdy Hallertau Nugget, Haller tau Magnum a Hallertau Hersbruck. Značné rozdíly v odrůdové citlivosti byly v loňském roce prokázány i u nás. Konkrétně se jednalo o odrůdový po kus založený na Stekníku, který měli mnozí z Vás možnost vidět v rámci Dne otevřených dveří 12.8.1999, kdy se tato akce konala. Počátkem srpna bylo pozorováno největší procento infestace hlávek u odrůdy Taurus, následovaly Yeoman, Magnum a Gallena. Ve sklizni pak bylo největší poškození patrné u pozdnější odrůdy Gallena, kde byly povlaky patogena pozorovány ve větší míře i na listech a silné napadení způsobilo, že tato odrůda prakticky nevyhlávkovala. Pokud se jedná o naše hybridní odrůdy, významné napadení u odrůdy Premiant bylo pozorováno pouze na lokalitě v bezprostředním sousedství tohoto výše uvedeného odrůdového pokusu, jinak k vážnému poškození vesměs nedocházelo. Naproti tomu, jako nejcitlivější z našich hybridních odrůd se ukázala nejpozdnější odrůda Sládek, která díky své dlouhé vegetační periodě je nejvíce vystavována infekčnímu tlaku.

      Z bionomie víme, že padlí je obligátním parazitem, škodícím na všech nadzemních orgánech, přičemž citlivější jsou mladé vyvíjející se orgány. První příznaky poškození se v roce s mírnou zimou, kterou letošní zima bezesporu je, mohou však objevit již v jarním období, kdy na spodní straně chmelových výhonů můžeme pozorovat hnědé askospóry. Tato infekce souvisí se zamořením pozemku spórami patogena ze sklizně předchozího roku. To je i důvod, proč je třeba věnovat zvýšenou pozornost odstranění infikovaných po sklizňových zbytků a eliminovat tak nebezpečí vzniku infekce v jarním období následujícího roku na minimum.

      V současné době se problematice padlí věnuje značná pozornost i na internetu. Z názorů zde se objevujících stojí za zmínku ten související s vlivem povětrnostních podmínek na šíření choroby. Jak již bylo uvedeno, mírné zimy vytvářejí optimální podmínky pro šíření padlí, všeobecně se to týká zvláště těch patogenů, kteří nevytvářejí přezimující stádia (kleistothécia), což je i případ této choroby. Mrazivé zimy způsobují mortalitu spór patogena, přezimujících v pupenech těsně nad povrchem či pod povrchem půdy. Jelikož letošní zima takovéto podmínky nevytvořila, tyto spóry přežívají a tudíž se očekává, že se příznaky choroby brzy objeví.

      Tyto symptomy, jak již bylo uvedeno, jsou pozorovatelné ve formě hnědých skvrn, výhony postupně ztrácí vitalitu a působí nezdravým dojmem (ztráta jasně zelené barvy až zavadání). Pro ošetření v této době se jevil jako nejvhodnější fungicidní přípravek Dinocap, který u nás pod obchodním názvem Karathane FN 57 byl registrován v ochraně chmele až do roku 1998. Bohužel současná nová formulace Karathane LC, která je povolena např. v ochraně jabloní, vinné révy, růží, angreštu a dalších kultur proti padlí, nemá již rozšířenou registraci pro chmel a povolen pro tuto plodinu není ani v Německu a USA. Proto v této době je možno použít pouze sirnaté fungicidy Sulikol K a Thiovit (Kumulus WG) dle pokynů uvedených v Metodice ochrany chmele pro rok 2000. Jakmile je chmel zaveden, doporučuje se neprodleně odstraňovat rašící výhony, aby se tak omezilo množství citlivých tkání na minimum. Těmito praktikami bychom měli do značné míry přispět k redukci infestace fruktifikačních orgánů. Teplotní rozmezí pro klíčení spór se uvádí 18-30 ^oC. Na rozdíl od peronospory je v případě šíření padlí deštivé počasí nevhodné, jelikož déle trvající deštivá perioda způsobuje značnou mortalitu klíčících spór. V souvislosti s výše uvedenými sirnatými fungicidy (Sulikol, Thiovit, Kumulus) je třeba zmínit, že si pivovar Anheuser Bush nepřeje jejich aplikaci a tudíž doporučujeme jejich případné použití konzultovat s příslušnými obchodníky.

      Nejkritičtějším obdobím v ochraně chmele proti padlí je nicméně perioda od první dekády července, tj. od počátku tvorby generativních orgánů. V této době se začíná především ve vrchních patrech chmelových rostlin vytvářet charakteristický bílý povlak mycelia patogena. V případě časného napadení květu a neprovedení účinného chemického zásahu se hlávky již dále vůbec nevyvíjí, takže rostliny jsou buď částečně nebo zcela neplodné. Napadené hlávky hnědnou, deformují se, zůstávají zakrnělé a mají na povrchu bílý moučnatý povlak.

      Abychom předešli tomuto napadení, je nezbytné věnovat příznakům poškození chmele v letošním roce značnou pozornost a to především v tomto kritickém období. V případě hybridních odrůd, porostů pocházejících z ozdravených materiálů a dalších chmelnic napadených v předchozím roce, včet ně klasického poloraného červeňáku, je nezbytné provést ještě před počátkem hlávkování preventivní ošetření. Pro tento účel byly v ochraně chmele pro rok 2000 zaregistrovány dva účinné fungicidy: Triforine (Saprol New) a Triadime nol (Bayfidan 250 EC). V obou případech je z důvodu vyšší biologické účinnosti nezbytné ošetření po 7-10 dnech zopakovat. Přípravky jsou zaregistrovány ve chmelu v následujících koncentracích: Bayfidan 250 EC v 0,05% a Saprol New v 0,1% konc. Doporučené množství aplikační tekutiny závisí na habitu chmelových rostlin v době ošetření. Kalendářně vychází tento opakovaný postřik zhruba na první polovinu července a tudíž by měl býti dostatečný objem 2000-2500 l/ha. Případná další ošetření (3,4) je nutno již provádět dle aktuálního výskytu choroby. Z tohoto důvodu doporučujeme provádět v pravidelných intervalech (alespoň 2x týdně) důslednou kontrolu především horních částí chmelových rostlin, kde jsou příznaky nejvíce patrné. Tyto kontroly by měly býti zahájeny od počátku tvorby hlávek po výše uvedeném opakovaném ošetření Saprolem či Bayfidanem zhruba od poloviny července. V žádném případě nedoporučujeme čekat se za hájením postřiků až do konce července či dokonce počátku srpna, tj. doby kdy je již infikováno velké množství hlávek a ochrana je tudíž již značně problematická a málo účinná (viz zkušenosti z předchozích let).

      Pokud se týká použitelnosti obou výše uvedených zmíněných fungicidů z hlediska importních omezení, lze přípravek Bayfidan 250 EC (Triadimenol) použít bez problémů pro ochranu chmele určeného pro export do Německa, kde je stanovena importní tolerance ve výši 15 ppm. Výhodou Triforinu (Saprol New) je ta skutečnost, že kromě Německa (importní tolerance ve výši 30 ppm), je možno jej použít na chmel určený pro export do USA a tím i potažmo Japonska. Americká importní tolerance pro tento přípravek je dokonce dvojnásobná v porovnání s Německem a činí 60 ppm.

      Pokud se jedná o další fungicidy, které se jeví jako perspektivní a jejichž účinnost je v současné době ověřována v provozních podmínkách v USA, Německu, Francii a dalších zemích, je nutné se zmínit o přípravku Flint (Triflo Xistrobin), který je společně s myclobutanilem (Systhane, Rally) a inhibitorem ergosteronutebucanozolem (ČR Horizon, USA Folicur) povolen v tzv. "Emer gency section 18" v USA a s jehož uplatněním v letošním roce se počítá rovněž v Německu (návrh MRL 50 ppm). Velmi dobré výsledky byly rovněž v Německu, Francii i USA získány s quionoxyfenem (Crystal) známého svým dlouhotrvajícím preventivním účinkem, který by měl býti v ČR v nejbližší době zaregistrován v ochraně proti padlí révovému ve vinicích. Posledním z této řady fungicidů je spiroxamine (Impuls), jehož registrace se však jak v Německu, tak i USA očekává až v roce 2004. Tento fungicid je znám svým účinkem přes buněčnou stěnu. Obchodní název Falcon 460 EC potom skrývá kombinaci spiroxaminu s výše uvedenými tebucanozolem a triadimenolem. Výhodou tohoto přípravku obsahujícího tři účinné látky, je že se jejich účinek vzájem ně podporuje. V současné době byl již se zástupci příslušných firem (výrobců, registrátorů) navázán kontakt a výše uvedené fungicidy by měly býti postup ně zahrnuty do pokusů prováděných naším ústavem.

      Na závěr tohoto příspěvku bychom chtěli zdůraznit, že ochrana chmele proti padlí nespočívá pouze v aplikaci účinných fungicidů, nýbrž je zde celá řada otázek, jež by měla býti zodpovězena, abychom byli schopni do budoucna zdárně čelit této chorobě. Vedle skleníkových a polních pokusů s ověřováním biologické účinnosti vybraných fungicidů a jejich následným eventuálním uplatněním v praktické ochraně chmele, je nezbytné věnovat rovněž pozornost studiu bionomie této ekonomicky velmi významné choroby včetně stanovení exaktní citlivosti jednotlivých chmelových odrůd a agresivity případných kmenů tohoto patogena. Ve spolupráci s firmou Cyanamid (výrobcem Saprolu) hodláme na některých vytypovaných lokalitách monitorovat abiotické prvky ovlivňující šíření této choroby a pomocí lapače spór umístěného ve chmelnici bychom se rádi ve spolupráci s některými dalšími organizacemi pokusili o vypracování metody prognózy výskytu toho to škodlivého organismu. Využité poznatky by měli býti rovněž dále uplatňovány v rámci šlechtitelského procesu a vypracovaný závěrečný komplex opatření, coby syntéza získaných výzkumných poznatků, by měl vyústit v návrh metodiky ochrany chmele proti padlí v ČR.