7.3.2000 uplynulo 10 let od založení Družstva pro pěstování, zpracování a prodej chmele v Žatci. 10 let je doba, která nám ukládá, abychom se ohlédli zpět a těchto 10 let zhodnotili. Proč a jak vzniklo Družstvo? Vzniklo prakticky již v roce 1968, kdy bylo 20. července založeno. Na ustavující schůzi, které se zúčastnilo přes 300 pěstitelů chmele z celého Československa, byly zvoleny orgány Družstva, tj. předseda, představenstvo, dozorčí rada. Byla to velmi bouřlivá schůze, konala se v sále „Střelnice“ v Žatci a nebylo zde ani místečka. Situace byla velmi emotivní, volby probíhaly velmi dramaticky, ale musíme říci, že vše proběhlo dle pravidel. Účast pěstitelů byla 100% a Družstvo bylo založeno s velikou radostí. Byla to prakticky první veřejná schůze od roku 1948, kde jejím cílem bylo založit Družstvo pro pěstitele chmele. Družstvo pro prodej chmele zde již bylo. Bylo založeno v roce 1946 a veškerý vyrobený chmel byl prodáván přes toto Družstvo. V poválečných podmínkách byla snaha především vykoupit veškerý chmel od pěstitelů. To se skutečně stalo a v roce 1946 a 1947 Družstvo skutečně chmel vykupovávalo a prodávalo pak dále obchodníkům a obchodním firmám, které působily v Žatci a jiných chmelařských centrech. Znovu podotýkáme, že cílem Družstva bylo vykoupit veškerý chmel od výrobců – pěstitelů. V roce 1948 však Družstvo bylo zrušeno a všechno převedeno do znárodněného podniku. Proto v roce 1968 bylo při založení Družstva tolik emocí, protože většina přítomných tuto situaci znala a proto byla slavnostní nálada. Negativně byla celá záležitost přijímána vedením Chmelařství, které se nechtělo vzdát svých pozic ve prospěch pěstitelů. Je zde však nutné připomenout, že pěstitelském táboře stály tenkrát velmi silné osobnosti, silné jak chmelařsky – se srdcem chmelaře, tak stranicky a nikdo se z vedení strany nedokázal proti těmto silným lidem postavit. Naše velká radost trvala však pouze dva roky, kdy v roce 1970 bylo Družstvo v rámci normalizace uvedeno do klidu. Je zajímavé, že prakticky však nebylo rozpuštěno ani zlikvidováno.
Všechny tyto idee vedly chmelaře v roce 1990 k tomu, aby toto Družstvo bylo opět založeno a uvedeno v život. Po předchozích dílčích jednáních se proto 7.3.1990 sešla valná hromada pěstitelů chmele v Žatci, v restauraci Moskva. Družstvo bylo založeno a zvoleny orgány Družstva. Valná hromada pěstitelů ze všech oblastí – Žatecka, Rakovnicka, Úštěcka, Tršicka a Slovenska se skládala především z vedoucích představitelů zemědělských podniků pěstujících chmel, ať již družstev nebo státních statků. Zde je třeba připomenout, že státní statky tvořily prakticky 30 % výměry obdělávaných chmelnic a proto také vyžadovaly i své zastoupení.
Musíme i zde přopomenout, že vedení Chmelařství v roce 1990, tak jako v roce 1968, zastávalo negativní názor na vznik Družstva pro pěstování, zpracování a prodej chmele a tento názor nezanikl ani po dlouhé době. Představenstvo Družstva však pracovalo velmi intenzivně na legislativě, přesto trvalo do 8.6.1990 zaregistrování u Krajského soudu. Po registraci požádalo Družstvo o převedení státního podniku Chmelařství do vlastnictví Družstva, což se představitelům podařilo 30.7.1990. Opět zde byly veliké námitky k převodu tohoto majetku a celá kauza se táhla až do konce roku 1990, kdy 22.12. byla projednána na schůzi tehdejšího parlamentu a po bouřlivém vývoji bylo parlamentem předání majetku schváleno. V následujícím roce byla znovu celá causa předání majetku státního podniku Chmelařství projednávána Krajskou prokuraturou a Nejvyšším soudem.
Pořád se nacházeli iniciátoři, kteří nepřáli Družstvu a Družstvo procházelo dalším nelehkým vývojem. Cílem Družstva bylo prodávat chmel všech svých členů, prodávat ho dobře a dlouhodobě. Někteří členové představenstva však začali prodávat na vlastní pěst, představenstvo muselo být zrekonstruováno, ale množily se další případy roztříštěnosti a musíme říci, že zdaleka nebyla taková jednota pěstitelů chmele, jaká byla v roce 1968. Nastaly zde nové tržní vztahy, mnozí pěstitelé chtěli využít svobody podnikání po takřka 40letém půstu a roztříštěnost chmelařské rodiny se projevovala stále silněji.
Na základě nové legislativy a obchodního zákoníku bylo v červnu 1992 toto Družstvo transformováno na Zájmové sdružení podnikatelů chmelem. V září 1992 toto Sdružení založilo Chmelařství, družstvo Žatec a Chmelařský institut s.r.o. v Žatci. Chmelařský institut je majetkem Sdružení dodnes.
V roce 1992 – 1993 došlo pak k rozdělení majetku a vzhledem ke vzniku dvou států Česka a Slovenska, což vyžadovalo určitá jednání k dohodě přijatelné pro obě strany. Vznikly nové chmelařské obchodní firmy, které začaly se chmelem obchodovat a tím se vytvořily takové tržní vztahy, které vyústily v přebytek chmele na trhu v roce 1993 až 1997, kdy se ceny propadly až na dno. Poté se opět soudržnost trochu vzpamatovala a v roce 1998 a 1999 již tyto problémy nebyly.
Vzhledem k tomu, že obchod je nejdůležitějším článkem celého chmelařského průmyslu, je potřeba ve druhém desetiletí Družstva se tomuto článku věnovat a vycházet z celého nadpisu původního Družstva – „Družstvo pro pěstování, zpracování a prodej chmele“. Je potřeba zcela otevřeně říci, že se nepodařilo v tomto prvním desetiletí tento název plně naplnit. Budeme- li hodnotit prvovýrobu – tj. pěstování, ta procházela a ještě prochází ujasněním vlastnických vztahů. Přicházeli a přicházejí noví mladí lidé a vlastnické vztahy nejsou dosud všude urovnány.
Chybí zde kapitálová síla a odvaha jít novými směry, novými metodami, novými organizačními prvky, které by dále zracionalizovaly celou výrobu chmele.
K velkému stupni modernizace a racionalizace došlo i ve zpracovatelských kapacitách Chmelařství, družstvo Žatec, které působí zejména jako silná hospodářská organizace, která pěstitelům chmele poskytuje co nejširší služby na úseku mechanizace a výstavby chmelnic. V dlouhé historii myšlenek družstevnictví teprve tento rok 1990 vedl ke vzniku Družstva, které soustředilo všechny důležité činnosti pro obor chmele.
V průběhu uplynulých 10 let se však řada těchto činností vyčlenila do samostatných objektů a rovněž Chmelařství, družstvo Žatec prošlo řadou organizačních a technologických proměn. Z původních téměř 600 zaměstnanců má v současné době pouhých 150. Rovněž členská základna prošla složitým vývojem a v dnešní době jsou jeho členy pouze pěstitelé chmele. Ti obhospodařují 86 % ploch chmelnic v ČR.
Pro udržení vysokého standardu zpracování chmele bylo na jaře roku 1992 rozhodnuto o výstavbě nové granulační linky s kapacitou 2 500 kg mletého chmele za hodinu. Dodnes můžeme hovořit o jednom z nejmodernějších zařízení v Evropě, umožňující zpracování chmele do granulí typu 45 a 90. Výstavbu se podařilo realizovat i přes značný nesouhlas části chmelařské veřejnosti, která tvrdila, že je nesmyslné koncentrovat žatecký poloraný červeňák do typu granulí 45, že se tím sníží kvalita a jemné aroma pro tento chmel. Opak je pravdou, což lze dokumentovat na růstu podílu zpracování chmele do granulí typu 45. Dnešní podíl této formy zpracování již přesahuje 40 %.
Nově vybudovaná technologie však zpočátku zdaleka "neseděla" žateckému červeňáku. Bylo nutné využít odborných zkušeností lidí a sama technologie se tak neustále přizpůsobuje jak potřebám žateckého chmele, tak zejména novým kvalitativním požadavkům zákazníků. V dnešní době zpracováváme nejen chmel tuzemské provenience, ale i více než 800 tun chmele ze zahraničí, což jistě dokládá konkurenceschopnost a vysoká kvalita zpracování. Ta je dokládána rovněž certifikátem od firmy Lloyd s Register Quality Assurance.
Bohužel po ukončení provozu v Astridu Nižbor není v ČR závod na výrobu extraktu. Chmelařství, družstvo Žatec se myšlenkou výstavby takového zařízení v nedávné minulosti zabývalo. Byl zpracován podnikatelský záměr, byly provedeny nezbytné finanční a odbytové analýzy. Základní překážkou realizace byla a dodnes zůstává, neexistence konkurenceschopného vysokoobsažného chmele tuzemské výroby, což nás vedlo k odložení celého záměru.
Celkový útlum ve výrobě chmele, ale i v celém zemědělství, znamená absolutní nedostatek financí pro oblast strojního vybavení a obnovy chmelnic. Přes širokou škálu služeb, kterou závod Mechanizace pěstitelům nabízí, je v současné době přes 60 % produkce závodu realizována mimo obor chmele. Naši snahou je udržet kvalifikované lidi s odbornými zkušenostmi, neboť mnohé firmy již tuto loď z různých důvodů opustily.
Aby byla zachována výroba sklizňové techniky v ČR, pustili jsme se do vývoje a následné výroby vlastní technologie česání chmele s kapacitou 50 a více hektarů očesaného chmele za sezónu. Dva česací stroje již pracují třetí sezónu s minimální potřebou pracovních sil a vysokou kvalitou očesaného chmele. Zkušenosti z této technologie využíváme též pro modernizaci stávajících typů česacích strojů. V letošním roce bychom rádi přišli s novinkou - česačkou střední velikosti.
Po dobrých zkušenostech na Účelovém hospodářství ve Stekníku jsme začali nabízet vedle klasické "okovky" nový typ chmelnicové konstrukce, vyznačující se přechodem z tradičního taženého drátu na ocelová lana, a podle půdních podmínek, též na ocelové šroubové kotvy. Tyto konstrukce jsou nezbytné zejména pro pěstování nových hybridních odrůd s vyšším výnosovým potenciálem pro svoji vyšší únosnost, stabilitu, ale i úsporu nákladů.
Zhodnocení 10-ti let se těžko vejde do několika řádků. Je potřeba tomu věnovat trochu více času a stanovit si priority na určitá období. Je potřeba též vyhodnotit práci těch lidí, kteří se tomu věnovali, kteří viděli smysl podnikání v Družstvu, ať již nyní nebo před 30 lety. Je potřeba takovým lidem za jejich práci poděkovat a na druhé straně vychovat nové, mladé a schopné organizátory, kteří se ztotožní s myšlenkou "Družstva" a budou chtít v tom smyslu pracovat a povedou "Družstvo" do dalších let a k dalším úspěchům.
| © časopis Chmelařství | [ Chmelařský institut, s.r.o.] | BEERS.CZ & BEER.CZ |