V polovině února, kdy se zima pomalu vzdává vlády ve prospěch jara, vydechl naposled pan Adolf Řepík, emeritní vedoucí známkoven chmele. Áda, jak ho spolupracovníci i širší chmelařská obec zvali, byl mezi chmelaři znám jako renomovaná osobnost v oblasti chmelařského práva, tedy zákona, prováděcích a dalších předpisů.Právní předpisy, ovšem nejen znal, ale také je uplatňoval v praxi. Však ho také přišla na poslední cestu vyprovodit řada chmelařů, včetně nejvyšších manažerů.
Narodil se v roce 1932 v Milostíně, uprostřed chmelařské oblasti. Zde také vychodil základní školu, v rodině získal lásku k hudbě, kterou kultivoval na konzervatoři. Jeho chmelařská kariéra začíná po druhé světové válce, kdy začíná pracovat v Jednotě pěstitelů chmele. Odtud přechází v roce 1951 na novou organizaci Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jehož specializované pracoviště - odbor chmele vznikl v Žatci. Zde zastával různé odborné funkce jako specialista pro ochranu a výživu chmele a přehlížitel množitelských ploch chmelnic. Zasvěcuje se také do předpisů o známkování chmele. Této práci pak zůstává věren až do konce své pracovní kariéry. Se svými spolupracovníky realizuje zákonný systém potvrzování původu českého chmele, a tím zabránění jeho falšování.
V roce 1967 se stává vedoucím známkovny chmele v Žatci a později vedoucím oddělení známkování chmele v ÚKZÚZ Žatec. To znamená, že pod jeho vedením pracovaly také známkovny chmele v Úštěku a později Tršicích. Činnost posledně jmenované známkovny byla obnovena po roce 1990 z jeho iniciativy.
Pan Řepík nejdéle pracoval podle zákonných předpisů z roku 1957, především to byl zákon č.39/1957 o chmelařských výrobních oblastech, povinném známkování chmele a evidenci chmelnic, jehož byl autoritativním vykladačem. Po roce 1990 však brzy pochopil, že změna ekonomické i politické situace se vyžádá nový zákon o chmelu. Na koncipování návrhu nového zákona se aktivně podílel. Zákon byl zpracováván tak, že zůstala zachována základní kostra všech provenienčních českých zákonů, t.j. povinnost ověření původu chmele. Při tom bylo respektováno evropské chmelařské právo a některá ustanovení našeho zákona z roku 1934.
Vychoval také řadu chmelařských odborníků, na které byl přísný, ale otcovsky laskavý.
Chmelaři na svého Ádu nezapomněli a ocenili jeho zásluhy u příležitosti významného životního jubilea. Představenstvo Zájmového sdružení podnikatelů s chmelem navrhlo udělit jubilantovi Řád chmelového rytíře. Světová chmelařská organizace návrh akceptovala a vyznamenání bylo uděleno na světovém kongresu ve Slovinsku v roce 1992.
Poté předal zkušenosti svému nástupci a jako služebně nejstarší pracovník pobočky ÚKZÚZ Žatec odešel do důchodu, aby ještě příležitostně vypomáhal odbornými radami a zúčastňoval se komisionelních přehlídek množitelských ploch chmele.
Za ÚKZÚZ pobočku Žatec děkují všichni zaměstnanci panu Adolfu Řepíkovi za vše, co pro chmel udělal.
Ing. Jaroslav Linhart Ing. Vladimír Barborka
| © časopis Chmelařství | [ Chmelařský institut, s.r.o.] | BEERS.CZ & BEER.CZ |