Zpráva za projekt EP 096996299
Viroidy chmele a jejich eliminace
Doba řešení: 1996 – 1999
Odpovědný řešitel: ing. Petr Svoboda, CSc.
Druh zprávy: závěrečná za řešení projektu
Oponentské posudky zpracovali: Prof.Ing. Václav Táborský, CSc., ČZU Praha, RNDr. Zdenko Polák, CSc., VÚRV Praha

   V průběhu řešení úkolu nedošlo ke změnám oproti předpokladům uvedených v zadání projektu. Výzkumné práce byly prováděny v souladu s navrženým časovým plánem a harmonogramem prací podle platných metod a norem. Důraz byl kladen na úspěšné ukončení řešené problematiky, zpracování výsledků a jejich uplatnění. Zvláštní pozornost byla věnována formulaci závěrů, zpracování závěrečné zprávy a námětů dalšího výzkumu. Ty postupně vyplynuly v průběhu řešení úkolu, protože některé výrazně přesahovaly rámec řešené problematiky z pohledu rozsahu nebo času. Zde se velmi nepříznivě projevila skutečnost, že projekt byl navrhován na dobu 5ti let, ale schváleno bylo řešení o rok kratší. Z tohoto důvodu nebylo možné provést všechna dlouhodobá hodnocení a sledování infekce porostů a odrůd a zejména v oblasti zpětné reinfekce a jejího vlivu na kvalitu chmelových hlávek, kde jsou presentovány mimořádně významné výsledky, získané z jednoletého hodnocení. Přes tuto negativní skutečnost se všech cílů projektu podařilo dosáhnout.
   Bylo provedeno studium vertikální distribuce HLVd v porostech českých povolených odrůd a některých vybraných odrůd světového sortimentu. Bylo zjištěno výrazné snížení hladiny infekce v začátku letního období u odrůd české provenience. Naproti tomu jsme potvrdili odlišný průběh a distribuci HLVd v odrůdách světového sortimentu.
   Studium odrůd světového sortimentu potvrdilo rozdílný stupeň vnímavosti některých odrůd proti infekci HLVd. Mezi tyto odrůdy lze zařadit na základě hodnocení odrůdy Talisman, Galena a Banner, a odrůdy s určitou senzitivitou proti HLVd, a to Eroica a Southern Brewer.
   Hodnoceny byly viroidní varianty získané v průběhu řešení z hlediska termostability jednotlivých RNA variant a to umožnilo předpokládat vznik mutantních variant s vysokou patogenitou. Výsledky umožňují formulovat předpoklad existence oblasti „hot spot“ v molekule HLVd, patogenní domény, která dosud nebyla u HLVd popsána.
   V oblasti výzkumu šíření a přenosu HLVd bylo potvrzeno, že k přenosu semenem nedochází a je nutná ochrana viroid – free materiálu v izolovaných podmínkách.
   V oblasti eliminace HLVd v odrůdách českého sortimentu se podařilo připravit viroidprosté materiály všech českých povolených odrůd, a to při využití meristémových i nodálních kultur. Experimentálně bylo potvrzeno, že odstranění HLVd pomocí meristémových kultur in vitro, je velmi účinná metoda a eliminace má dlouhodobý efekt.
   Značná část výzkumné činnosti byla věnována hodnocení hospodářské škodlivosti latentního viroidu chmele v experimentálním materiálu, který byl v předchozích etapách řešení projektu získán a byl zjištěn průkazný vliv na složení silic a pryskyřic v chmelových hlávkách
   V oblasti eliminace pomocí termoterapie ve spolupráci s ÚMBR AV ČR v Českých Budějovicích byla provedena sekvenční analýza mutací HLVd, k níž po termoterapii výraznou měrou dochází a je rozpracován nový systém indukované crossprotection s novým transformačním systémem.
   Studium reinfekce viroidů v porostech pěstovaných HLVd negativních meriklonů prokázalo, že existuje vysoká míra reinfekce náchylných odrůd žateckého poloraného červeňáku a bude nutné stanovit zvláštní podmínky pro pěstování takto připravených bezviroidních materiálů.

   Zpráva za projekt EP 0960006300
Komplexní řešení problematiky ochrany chmele proti preimaginálním stádiím lalokonosce libečkového (Otiorrhynchus ligustici L.)
Doba řešení: 1996 – 2000
Odpovědný řešitel: ing. Josef Vostřel,CSc.
Druh zprávy: výroční za rok 1999
Oponentské posudky vypracovali: Doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc., VÚRV Praha – Ruzyně, Ing. Václav Peterka, SRS Praha

   Cílem řešení tohoto projektu je vypracovat účinnou alternativní metodu či systém metod ochrany chmele proti preimaginálním stádiím lalokonosce libečkového. Získat adekvátní náhradu za toxikologicky nežádoucí carbofuran v ochraně chmele proti dospělcům lalokonosce libečkového v době jejich hromadného výlezu při použití standardní metody pásového postřiku.
   I přes tu skutečnost, že intenzita napadení chmelnic lalokonoscem libečkovým má v posledních letech většinou sestupnou tendenci, existují stále lokality tímto škůdcem středně či silněji infestované, které slouží jako zdroj napadení okolních chmelnic. V praxi nelze podcenit ani slabší výskyt tohoto škůdce, jelikož se zvyšuje riziko napadení v příštím období. Proto je nezbytné věnovat jeho monitoringu v rámci jednotlivých chmelařských subjektů neustálou pozornost a v případě zjištění jeho škodlivosti neváhat vynaložit prostředky na jeho potlačení. Stěžejní metodou zůstane v nejbližší době standardní metoda pásového postřiku prováděného v době hromadného výlezu brouků na povrch půdy, kterou je možno zajistit prakticky 100% mortalitu ošetřených jedinců, jak dokládají výsledky polních pokusů z roku 1999. Podlouhé době máme na výběr dva vysoce biologicky účinné insekticidy: carbofuran ( uradan 350 ) a nedávno zaregistrovaný fipronil (Regent 800 WG). Při vlastním výběru z těchto dvou přípravků lze jednoznačně doporučit fipronil, jenž při stejné biologické účinnosti jako carbofuran má výhody především v tom, že nepatří do skupiny ZNJ. Nejsou tudíž takové komplikace při jeho aplikaci pro chmelaře, je rovněž příznivější z ekologického hlediska a neměly by býti v nejbližší budoucnosti rovněž potíže s jeho aplikací z hlediska importních tolerancí. Připočteme-li k tomu nižší finanční náklady na ošetření 1 hektaru, je doporučovaná preference fipronilu naprosto jednoznačná.
   V rámci netradičních způsobů ochrany chmele proti lalokonosci libečkovému pokračovaly polní pokusy s ověřováním účinnosti entomofágních hlístic na larvální stádia O. ligustici, nacházející se pod povrchem půdy ve chmelové babce. Vedle již dříve testovaného Larvanemu (Heterorhabditis megidis) byl v roce 1999 aplikován rovněž Entonem (Steinernema feltiae). Zatímco polní pokus v Tršické oblasti (Doloplazy) nepřinesl rozdílné výsledky populační hustoty larválních stádií O. ligustici po aplikaci těchto bioagens, což mohlo býti způsobeno rozdílnou aplikací či nižší populační denzitou vývojových stádií lalokonosce, při vyhodnocení polního pokusu v Trnovanech u Žatce byly v rámci jednotlivých variant zjištěny významné rozdíly. Diskutabilní zůstává, zda se jedná skutečně o rozdíly způsobené aplikací biopreparátů, či pouze proměnlivost populační hustoty v rámci pokusné parcely infestované lalokonoscem libečkovým. Pro potvrzení této domněnky hodláme v roce 2000 založit tento pokus minimálně na třech lokalitách při stejné aplikaci přípravku jako v roce 1999 v Trnovanech. Nezbytným předpokladem bude nalézt pro tento účel vhodné chmelnice s dostatečnou populační hustotu larválních stádií lalokonosce libečkového.

   Zpráva za projekt EP 7351
Výzkum žateckých chmelových odrůd z pohledu jejich uplatnění v moderních pivovarských technologiích
Odpovědný řešitel: ing. Karel Krofta
Doba řešení: 1997 – 2000
Druh zprávy: výroční za rok 1999
Oponentské posudky vypracovali: Doc. Ing. Lubomír Vent, CSc., Žatec, Ing. Jiří Šrogl, Plzeňský Prazdroj

   Na řešení projektu se kromě Chmelařského institutu podílí i Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT v Praze a Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Praha.
   Podobně jako v předcházejících letech byla výzkumná činnost zaměřena na několik dílčích úkolů. První čtyři jsou zaměřeny na studium důležitých obsahových látek chmele a to chmelových pryskyřic a především α-hořkých kyselin, chmelových silic, polyfenolů a volných aminokyselin. Analýzy chmelových pryskyřic byly provedeny v souboru Sm 98 a Sm 99, a v hybridech HŠKM. Analytické údaje slouží především šlechtitelům jako jedno z kritérií při selekci šlechtitelského materiálu. Dále byl proveden podrobný monitoring obsahu hořkých kyselin v hybridních odrůdách Bor, Sládek a Premiant, které jsou pěstovány v provozních podmínkách.
   Velké rozdíly v obsahu α-hořkých kyselin z různých lokalit, které jsou patrné zejména u odrůdy Sládek, ukazují na nezbytnost vysazovat tyto odrůdy do vhodných poloh. V době odbytové krize tradičního červeňáku v letech 1995 až 1997, kdy pěstování hybridních odrůd bylo perspektivní alternativou, vládla v tomto směru určitá živelnost. Hybridní odrůdy byly vysazovány do poloh, ve kterých těžko mohou prokázat svůj genetický potenciál a jejich pěstování je tak ztrátové. Celá problematika rajonizace hybridních odrůd je od roku 1999 řešena v rámci samostatného výzkumného projektu.
   V oblasti studia chmelových silic bylo velké úsilí věnováno identifikaci dalších složek tak, aby bylo možno jednotlivé odrůdy a genotypy na základě analýzy chmelových silic spolehlivě rozlišit. To se u českých hybridních odrůd podařilo jen částečně. Analýzy chmelových silic hybridů HŠKM a semenáčů 1998, které, obdobně jako analýzy pryskyřic, slouží především pracovníkům oddělení šlechtění jako kritérium při selekci šlechtitelského materiálu. Analýza chmelových silic jako relativně rychlý a účinný nástroj při identifikaci odrůd nabývá v poslední době na významu, zejména v souvislosti s rozšiřováním sortimentu pěstovaných odrůd v ČR a s dovozem řady zahraničních odrůd chmele pro potřeby tuzemských pivovarů. Hlubší studium problematiky sirných látek ve chmelu a chmelových silicích a potažmo v pivu naráží na dostupnost přístrojové techniky, která je velmi nákladná.
   Chmelové polyfenoly představují z hlediska fyzikálně-chemických vlastností velmi rozsáhlou skupinu látek, které v procesu výroby piva hrají důležitou úlohu. V poslední době je zájem o tyto látky vyvolán poznáním, že rostlinné polyfenoly obecně mají prokázaný příznivý účinek v prevenci závažných civilizačních chorob - kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. Byly provedeny analýzy českých odrůd chmele na obsah a složení chmelových polyfenolů z různých lokalit chmelařských oblastí. Ukázalo se například, že obsahy některých látek (rutin, katechin) se u jedné odrůdy z různých lokalit poměrně značně liší a to mnohem více, než např. složky chmelových silic. Zda jde o ročníkový vliv nebo do jaké míry se na variabilitě výsledků podílí použitá analytická metoda ukáží až další experimenty.
   Analýzy volných aminokyselin v českých hybridních odrůdách Bor, Sládek a Premiant byly provedeny na automatickém analyzátoru aminokyselin. Podobně jako v roce předcházejícím nejméně volných aminokyselin obsahovala odrůda Bor, naopak nejvíce jich bylo nalezeno v odrůdě Premiant.
   V části varných testů byly provedeny první provozní testy hybridu 4587. Jedná se o vysokoobsažný hybrid s obsahem α-hořkých kyselin nad 11 % hm. vhodný pro první chmelení a to buď ve formě extraktu či obohacených granulí 45. Je druhým rokem v SOP a v letošním popř. příštím roce se očekává jeho zařazení do Listiny povolených odrůd. V těchto testech však byl zkoušen ještě v hlávkové formě. Provozní zkoušky se uskutečnily na 10 % pivech ve dvou sériích, v pivovaru s klasickou technologií kvašení. Každá série zahrnovala 3 provozní várky. První várka byla srovnávací – 60 % CO₂ extraktu, ve druhé várce bylo 40 % celkové dávky α-hořkých kyselin dávkováno hybridem 4587 na začátku chmelovaru, ve třetí várce tvořila dávka α-hořkých kyselin v hybridu 4587 60 % celkového chmelení. V senzorickém hodnocení byla všechna vyrobená piva hodnocena jako vyrovnaná.
   Tyto aktivity jsou součástí nové koncepce práce Chmelařského institutu zaměřené na to, aby každý novošlechtěnec, který vstupuje do praxe jako nová odrůda, byl v předstihu důkladně všestranně odzkoušen a to jak z pěstitelského hlediska (rajonizace, výživa, agrotechnika,) tak z pivovarského hlediska.
   Řešení problematiky tohoto výzkumného úkolu v roce 2000 končí. Protože řada otázek vyžaduje další výzkum, řešitelský tým zpracoval na podzim roku 1999 nový grant s názvem ”Výzkum sekundárních metabolitů chmele z hlediska jakosti a nutriční hodnoty piva”. Tento grant se zaměřuje na stanovení vlivu jednotlivých skupin chmelových pryskyřic na hořkost piva a její charakter, pokračuje ve studiu vlivu polyfenolů na kvalitu a senzorickou stabilitu piva. Dále je zaměřen na zjištění změn v obsahu a složení sekundárních metabolitů chmele při zpracování na extrakty a granule a následný vliv na jakost piva, studium antioxidační kapacity piv a charakterizaci obsahu a složení chmelových proteinů.

Zpráva za projekt EP 7254
Molekulární testace stability genotypů rostlin chmele, kontrola šlechtitelského materiálu a pravosti odrůd
Odpovědný řešitel: ing. Josef Patzak
Doba řešení: 1997 – 2000
Druh zprávy: výroční za rok 1999
Oponentské posudky vypracovali: Doc. Ing. Vladislav Čurn, Ph.D. (Jihočeská univerzita, zemědělská fakulta v Českých Budějovicích, Ing. Ladislav Kučera, CSc. (VÚRV Praha – Ruzyně)

   Cílem tohoto projektu je vypracovat vhodnou metodiku DNA fingerprintingu, využitelnou pro analýzu stability genotypů jednotlivých odrůd chmele a materiálů získaných pomocí explantátových kultur. Výsledky tohoto projektu jsou dále využívány v šlechtitelském procesu ke kontrole a hodnocení šlechtitelských materiálů. Konečným cílem projektu je uznání vypracované metodiky jako metody kontroly pravosti odrůd chmele.
   Projekt je řešen ve spolupráci s Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR v Českých Budějovicích a Laboratoří genetických analýz ČZU v Praze. V rámci řešení projektu v roce 1999 jsme se zaměřili na využití různých metod DNA fingerprintingu pro identifikaci a stanovení genetické vzdálenosti odrůd chmele. V první části svých experimentů jsme se zaměřili na využití metody A LP (Amplified ragment Length Polymorphism) pro markérování odrůd chmele. V letošním roce jsme provedli testaci 56 různých kombinací primerů, z cílem nalézt nejvhodnější kombinace a porovnat dosažené výsledky s ostatními metodami DNA fingerprintingu. Nejlépe použitelné primery, amplifikující vysoký počet fragmentů zároveň s vysokým procentem polymorfních fragmentů, byly primery s tříbazovými přesahy MseI-CAA, -CAT, -CTC pro MseI adaptor a EcoRI-ACT, -AAG, -ACG pro EcoRI adaptor. Pomocí A LP metody se podařilo odlišit i jednotlivé Osvaldovy klony, jež patří do rozsáhle populace Žateckého poloranného červeňáku.
   V minulém roce jsme se též zabývali hledáním vhodných primerů RAPD (Random Amplified Polymorphic DNA) reakce. Provedli jsme analýzu 35 náhodných polymorfních primerů na stejných genotypech rostlin chmele. Tyto výsledky byly použity především pro srovnání účinnosti jednotlivých metod, ale některé primery lze úspěšně použít v markérovacích systémech. Mezi nejlepší testované primery patřily OPC-08, OPE-08, OP -06, OPG-10, OPM-05, OPP-07, OPP-08, OPV-17, OPAB-07 a OPAB-08 s vysokým procentem polymorfismu. Pomocí žádného z nich však nebyly nalezeny rozdíly mezi Osvaldovy klony a jen některé vykazovaly polymorfismus mezi odrůdami české provenience.
   Další oblastí jež jsme se již v minulém roce zabývali, je oblast využití mikrosatelitních sekvencí v DNA fingerprintingu. V této části jsme se zaměřili na novou metodu ISSR (Inter-Simple Sequence Repeat) využívající PCR amplifikaci fragmentů DNA ležících mezi jednotlivými mikrosatelitními sekvencemi pomocí mikrosatelitních primerů. V našich experimentech jsme použily 16 a 17 bazí dlouhé mikrosatelitní primery a teplotu annealingu PCR reakce 50 °C. Použili jsme celkem 7 různých primerů i jejich všech kombinací. Nejlépe se osvědčily sekvence primerů (CGT) 5 C, (AGC) 5 A a (TGTC) 4 T, které byly dobře použitelné jak samotné tak i v kombinaci.
   Nejlépe použitelnou metodou pro kontrolu pravosti odrůd a genotypů je zajisté využití STS metody (Sequence Tagget Sites), jež amplifikuje přesně vymezené polymorfní lokusy genomové DNA. V letošním roce jsme též otestovali nově publikované primerové kombinace STS primerů. Byly to polymorfní primerové kombinace B72W 2/R2 a 193 3/R3 podle Tsuchiya et al. (Journal of ermentation and Bioengineering 84 (2): 103-107, 1997), primerová kombinace I podle Arakiho et al. (Journal of the American Society of Brewing Chemists 56 (3): 93-98, 1998) a primerové kombinace 1 až 5 podle Murakamiho (MBAA Technical Quarterly 35 (4): 185-188, 1998). Primerové kombinace B72W 2/R2, I, 1, 2 a 3 vykazovaly polymorfismus i mezi českými odrůdami.
   Všechny tyto metody nám umožňují bezpečně odlišit jednotlivé pěstované odrůdy chmele, kontrolovat výchozí šlechtitelský a množitelský materiál a hodnotit genetické pozadí šlechtitelského materiálu a pěstovaných odrůd chmele. Vědomi si velké účinnosti STS metody jsme započali experimenty, ve spolupráci s Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR v Českých Budějovicích, pro přípravu vlastního markerovacího systému, jež by mohl sloužit k právní ochraně odrůd. Dva specifické RAPD fragmenty byly klonovány do vektoru pCR/Script SK(+), sekvence byly reamplifikovány pomocí PCR a užity jako hybridizační sondy. V dalším průběhu řešení projektu budou oba dva fragmenty sekvenovány a jejich sekvence dále analyzovány na možnou homologii v genových bankách, s cílem připravit vhodné markery pro identifikaci jednotlivých odrůd chmele.
   V další fázi projektu jsme se zaměřili na studium genetické stability genotypů odrůd chmele, v podmínkách in vitro, pomocí molekulárně biologických metod. K experimentům byly použity všechny primery a jejich kombinace výše citovaných molekulárních metod RAPD, ISSR a STS, abychom provedli co nejkomplexnější analýzu genomu chmele. Všechny metody a primery reakcí vždy dovedly bezpečně identifikovat jednotlivé použité odrůdy chmele mezi sebou. Naopak mezi jednotlivými meriklony odvozenými od jedné rostliny nebyly nalezeny molekulárně genetické rozdíly. Přesto se podařilo ve dvou případech podchytit určitou somaklonální variabilitu meristématických pletiv rostlin chmele pomocí RAPD a ISSR metod. V jednom případě se jednalo o meriklon odvozený od rostliny odrůdy Southern Brewer, a v druhém případě se jednalo o meriklon odvozený od rostliny odrůdy Eroica.
   V Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR v Českých Budějovicích se řešitelský tým zaměřil v letošním roce řešení na podrobnější analýzu genetické variability 7SL RNA genů, s cílem nalézt vhodné využití získaných výsledků k identifikaci a kontrole pravosti odrůd.
   V laboratoři genetických analýz ČZU v Praze se v letošním roce řešení projektu se zaměřily na studium výchozího šlechtitelského materiálu, s možností využítí molekulárně biologických metod k testaci samičích rostlin jednotlivých perspektivních odrůd a samčích genotypů chmele, za účelem výběru vhodných kombinací křížení s nejvyšší mírou heterózního efektu.
   Výsledky všech výše uvedených experimentů jsme souhrnně zpracovali a realizovali do několika výstupů, které jsou součástí výroční zprávy projektu EP 7254.

Zpráva za projekt EP 7255
Výzkum rezistence mšice chmelové a svilušky chmelové a jeho využití pro následné řešení ochrany chmele
Doba řešení: 1997 – 2000
Odpovědný řešitel: Ing. Josef Vostřel,CSc.
Druh zprávy: výroční za rok 1999
Oponentské posudky vypracovali: Doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc., VÚRV Praha – Ruzyně, Ing. Václav Peterka, SRS Praha

   Cílem řešení tohoto projektu je výzkum a sledování rezistence mšice chmelové a svilušky chmelové k používaným insekticidům a akaricidům. Výsledky budou sloužit jako podkladový materiál pro vypracování metodiky pro ochranu chmele pro pěstitelskou praxi v roce 2000.
   V ochraně chmele proti mšici chmelové je třeba diferencovat v rámci jednotlivých ročníků s ohledem na počátek přeletu okřídlených mšic z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel, který společně s jeho intenzitou je rozhodující pro nezbytný počet chemických zásahů v daném roce. Při časném počátku a střední či silné intenzitě je zpravidla nezbytné provést první ošetření proti mšici již koncem první či v průběhu druhé červnové dekády, aby nedošlo k poškození chmele před aplikací imidaclopridu či pymetrozinu (třetí červnová dekáda či počátek července).
   Pro tento účel je možno s ohledem na exportní omezení použít carbosulfan (Marshal 25 EC), diazinon (Basudin 600 EC, Diazinon 60 EC) či lambda-cyhalo-thrin (Karate 2,5 WG EC). Z hlediska biologické účinnosti lze jednoznačně doporučit carbosulfan, jehož použitelnost je však omezena pouze na chmel určený pro export do Německa. Naproti tomu diazinon je sice použitelný pro chmel určený pro vývoz do USA (Japonska), ale jeho účinnost je ve srovnání s carbosulfanem podstatně nižší a navíc nebude pro rok 2000 již dostupný na našem trhu. Naproti tomu na významnosti nabývá lambda-cyhalothrin (Karate 2,5 WG EC), který je použitelný prakticky pro ošetření veškerého chmele bez rozdílu při poměrně vysoké biologické účinnosti, srovnatelné s carbosulfanem.
   V letech s normálním počátkem přeletu a při jeho slabší intenzitě, jak k tomu zpravidla docházelo ve druhé polovině devadesátých let, postačí obvykle provést pouze jedno ošetření proti mšici chmelové osvědčeným aficidem imidaclopridem (Confidor 70 WG), který si již 7 let udržuje stále vysoký standard biologické účinnosti, což potvrdil rovněž v laboratorních testech na vybraných populacích mšice chmelové, polních pokusech i ve vlastních provozních podmínkách v roce 1999. I přesto, že v tomto roce byly ověřovány rovněž nižší hektarové dávky a úspornější způsob aplikace a i zde bylo dosaženo vysoké biologické účinnosti, doporučujeme pro příští období nesnižovat v žádném případě dávku 160 g přípravku na hektar (0,008 % koncentrace) v dávce aplikační tekutiny 2000 l vody. Jedná se o přípravek pro světové chmelařství velmi cenný jak z hlediska účinnosti, tak i použitelnosti z pohledu povolených importních koncentrací.
   V roce 1999 byl poprvé v širokém měřítku použit v praxi další perspektivní insekticid se systémovým účinkem, pymetrozine (Chess 25 WP). Na rozdíl od Confidoru, kde byla dosažena 100 % účinnost prakticky ve všech případech, v případě pymetrozinu se vyskytlo několik chmelařských subjektů, kde po jeho aplikaci mšice přežívaly (8 % ploch ošetřených pymetrozinem). V některých případech byla zjištěna příčina nižší biologické účinnosti v nedodržení metodických doporučení, v jiných případech nebyla však příčina dosud exaktně stanovena a je pravděpodobně polyfaktoriálního původu. Nicméně v laboratorních testech i polních pokusech založených pracovníky Chmelařského institutu byla jeho účinnost stále vysoká. Zatímco v polních pokusech byla zaznamenána 100 % mortalita mšic, v laboratorních testech byla řádově o 3 % nižší účinnost způsobena hodnocením již po 48 hodinách po nástřiku. V Německu je již pymetrozine povolen pod komerčním názvem Plenum, v USA se však jeho registrace dosud nerealizovala.
   V případě stanovení importní tolerance pro USA bude použitelnost pymetrozinu prakticky neomezena a jeho pravidelným střídáním s imidaclopridem bychom rádi vytvořili strategii ochrany chmele proti mšici chmelové, která by zajistila prodloužení životnosti těchto dvou účinných aficidů.
   V ochraně chmele proti rezistentním kmenům svilušky chmelové prokazují stále vysokou biologickou účinnost akaricidy propargite (Omite 30 W), abamectin (Vertimec 1,8 EC) a hexythiazox (Nissorun 10 EC). Největší praktické uplatnění má především díky krátké ochranné lhůtě Omite 30 W, který je zatím použitelný jak pro chmel určený na export do Německa, tak i do USA (Japonska), i když se už v Německu metodicky nedoporučuje místním chmelařům a v USA se začínají objevovat určitá omezení, týkající se prozatím však pouze jiných plodin. Právě 10-denní ochranná lhůta umožňuje jeho použití ještě na konci července a v první polovině srpna, tj. v období z hlediska ohrožení chmele sviluškou zpravidla nejkritičtějším.
   Hexythiazox (Nissorun 10 EC) je akaricidem s vysokým účinkem na embryonální a nymfální stádia svilušky chmelové, což potvrdil na vybraných populacích v posledních laboratorních testech. Jeho použití je však omezeno dlouhou ochrannou lhůtou, takže je možno jej aplikovat pouze do počátku tvorby fruktifikačních orgánů chmele, tj. v době, kdy se obvykle sviluška nevyskytuje v takové populační hustotě, aby se muselo přikročit k chemickému zásahu. Naproti tomu jeho registrací v USA byla odstraněna importní bariéra.
   V těchto souvislostech stoupá význam abamectinu (Vertimec 1,8 EC), který je prakticky použitelný pro všechen exportovaný chmel bez rozdílu. Při vynikající biologické účinnosti a 28-denní ochranné lhůtě se jeví jako nejperspektivnější stávající akaricid, použitelný v závislosti na počátku sklizně prakticky až do konce měsíce července.
   Z novějších akaricidních přípravků byly v roce 1998 dokončeny registrační pokusy s fenpyroximatem (Ortus), který se osvědčil jako účinný přípravek. V současné době je registrován v Německu pod obchodním názvem Kiron. Jeho zařazení do Seznamu povolených prostředků pro ochranu chmele v ČR závisí v současné době již pouze na výrobci. V roce 1999 pokračovaly rovněž registrační pokusy s přípravkem Flumite, který opakovaně prokázal vysokou biologickou účinnost a jeho budoucí registrací by se obohatilo spektrum použitelných akaricidů v ochraně chmele proti rezistentní svilušce.
   Ostatní akaricidy uvedené v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin: clofentezine (Apollo 50 EC), dicofol (Kelthane 35 WP), bromopropylate (Neoron 500 EC), azocyclotin (Peropal 25 WP), acrinathrin (Rufast 15 EC) či bifenthrin (Talstar 10 EC) mají již pouze omezený význam, ať již z hlediska nižší biologické účinnosti (viz výroční zpráva, 1997), tak z hlediska nepoužitelnosti z důvodu absence importních tolerancí. Výjimkou zde je pouze amitraz (Mitac 20 H), který je registrován jak v Německu, tak i v USA a u něhož laboratorní testy na biologickou účinnost probíhají v současné době a budou součástí Závěrečné zprávy tohoto projektu za období 1997-2000.

Zpráva za projekt EP 9351
Technologie zpracování chmele k netradičním potravinářským účelům
Odpovědný řešitel: Ing. Karel Krofta
Doba řešení: 1999 – 2001
Druh zprávy: výroční za rok 1999
Oponentské posudky vypracovali: Prof. Ing. RNDr. Iška Hauzar, Peg UK Praha, Ing. Pavel Skřivan, CSc., Ramill a.s., Praha
Hlavním cílem tohoto projektu je ozkoušet možnosti výroby trvanlivého pečiva, především chleba, s přídavkem upraveného chmele. Chléb patří v každodenním životě k nejvíce konzumovaným potravinám. Je to však také potravina, která zřídkakdy splňuje nutriční potřeby lidí, navíc v důsledku okorání či zaplísnění dochází k jeho poměrně rychlému znehodnocení. Z tohoto důvodu bylo již provedeno mnoho experimentů s cílem prodloužit konzumní trvanlivost chleba. Většina pokusů spočívala na principu přídavku dalších složek. V této souvislosti se objevují v literatuře i z doslechu zmínky o použití chmele. Dostupné informace však jsou neúplné a nepřesné.
   O chmelu je známo, že má poměrně silné konzervační a antibakteriální účinky, které se koneckonců uplatňují i při výrobě piv. Vedle toho obsahuje řadu nutričně hodnotných látek (polyfenoly, atd). Je proto nasnadě myšlenka využít pozitivní vlastnosti chmele, kromě pivovarství i v jiných oblastech potravinářského průmyslu. Jako jedna z vhodných aplikací se jeví pekárenský průmysl. Informace z některých zemí (Rusko – oblast Čuvaše, Turecko) se zmiňují o využití chmele při výrobě chmelového kvásku pro přípravu chleba nebo přímé použití chmelového výluhu při výrobě trvanlivého pečiva. Jak již však bylo řečeno, dostupné informace však jsou neúplné a nepřesné.
   Samotná myšlena využití chmele v pekárenství byla natolik originální a inspirující, že ve spolupráci pracovníků. Pekárna Žatec a.s, a Chmelařského institutu s.r.o. v Žatci a Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT v Praze byl zpracován výzkumný projekt s názvem „Technologie zpracování chmele k netradičním potravinářským účelům”. Cílem projektu v praktické části je ověřit možnosti využití chmele v pekárenství při výrobě chleba a stanovit vliv jeho přídavku na kvalitu výrobku. Ve výzkumné části je pozornost zaměřena na studium změn obsahových látek chmele v procesu pečení a na sledování baktericidních účinků obsahových látek chmele.
   Při výběru vhodné odrůdy chmele byla záměrně pozornost zaměřena na české odrůdy. Vodítkem byl obsah a složení hořkých látek, obsah polyfenolů a výsledky varních testů odrůd ve čtvrtprovozním měřítku. Na základě těchto kritérií byl zcela jednoznačně vybrán tradiční Žatecký poloraný červeňák. Při úpravě hlávkového chmele k pekárenskému použití byly odzkoušeny dva postupy: jemně rozemletý chmel a horkovodní výluh. Vhodné granulometrie mletého chmele bylo dosaženo po předchozím vysušení hlávek na zbytkovou vlhkost do 1,5 % hm. Při přípravě horkovodního výluhu byly simulovány podmínky chmelovaru ve většině pivovarů tj. varem chmele s vodou v otevřené nádobě po dobu 90 minut.
   Pekárenské zkoušky byly zahájeny v květnu 1999 a probíhaly v několika etapách do srpna 1999. V provozních zkouškách bylo otestováno několik receptur s přídavkem obou forem upraveného chmele, s různým poměrem žitné a pšeničné mouky. Obě varianty byly zkoušeny v kombinaci s různými typy suchých a živých žitných kvasů. Všechny optimalizační kroky a receptury jsou ve zprávě podrobně specifikovány. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v kombinaci chmelový výluh – živý žitný kvas. Varianty s použitím suchých kvasů se ukázaly v praxi jako nevhodné protože u chleba nebylo dosaženo potřebné trvanlivosti. Pravidelná výroba (1x týdně) byla zahájena 26.8.1999 a dočasně ukončena 14.10.1999. Během této doby bylo vyrobeno 4 320 kg chmelového chleba.
   Klíčovým problémem uplatnění chmele v pekárenské výrobě, tak jak se jeví na základě dosavadních zkušeností, je najít takové technologické podmínky, aby obsahové látky chmele nemohly negativně ovlivnit působení mléčných bakterií a samy mohly uplatnit své antiseptické a konzervační účinky. Kyselina mléčná, jako produkt aktivity mléčných bakterií, působí v pečivu jako důležité konzervans. To se v kombinaci horkovodní výluh – živý žitný kvas do značné míry podařilo. Jsme si však vědomi, že řadu optimalizačních kroků je nutno ještě provést stejně jako důkladné testy trvanlivosti.
   Výzkumný projekt má vedle praktické části i část výzkumnou, která byla v hodnoceném období zaměřena na studium baktericidních účinků hořkých látek chmele. Baktericidní účinky chmelových pryskyřic byly studovány na čtyřech různých kmenech mléčných baktérií, které byly získány ze sbírky VÚPS v Praze. Ke studiu byla použita tzv. ”zřeďovací metoda”. Nejsilnější bakteriostatické účinky na sledované kmeny mléčných baktérií vykazovaly hořké látky z horkovodního výluhu, připraveného z hlávek. Horkovodní výluh hořkých látek, připravených z preparátu čistých α-hořkých kyselin vykazoval pouze mírně slabší bakteriostatické účinky. Mezi sledovanými kmeny mléčných baktérií byly nalezeny pouze malé rozdíly v potlačování růstu následkem přítomnosti látek pocházejících ze chmele.

Zpráva za projekt EP 9355
Regulace faktorů ovlivňující tvorbu výnosu a kvalitu perspektivních odrůd chmele
Odpovědný řešitel: Ing. Jiří Kopecký, CSc.
Doba řešení: 1999 – 2001
Druh zprávy: výroční za rok 1999
Oponentské posudky vypracovali: Doc. Ing. Josef 3nobl, CSc., ČZU Praha – katedra rostlinné výroby, Ing. Václav Záruba, DAK Kněževes

   Cílem řešení je založit pokusy, odzkoušet a doporučit pěstitelům hybridních a ozdravěných odrůd pozměněnou agrotechniku obdělávání včetně vodního a výživného režimu. Hlavní technicko-ekonomický parametr řešeného projektu je eliminace dosahovaných ročních výnosů chmele na deklarovanou úroveň dle jednotlivých odrůd od 1,8 – 2,5 t/ha. Druhým parametrem je omezení ročních výkyvů v syntéze pivovarsky významných látek v rozmezí dle hospodářských typů od 6 – 12 % hořkých kyselin.
   K dosažení efektivního pěstování hybridních a ozdravěných odrůd je nezbytné hodnotit průběh faktorů ovlivňujících tvorbu výnosu a jakost chmele v reálném čase. Uplatnění účinných regulačních faktorů předpokládá zavedení dokonalé soustavy hospodaření na ploše chmelnic s hybridními a ozdravěnými odrůdami. Potřeba a z toho vyplývající efekty potřebných agrotechnických opatření vyžaduje kontinuální sledování a hodnocení podmínek tvorby výnosu chmele a obsahu pivovarsky cenných látek v konkrétních stanovištních podmínkách, což vyžaduje poznání potřeby a zavedení regulačních opatření zejména na úseku: