Záříjová a říjnová výročí

U 1. 9. 1600 Tadeáš Hájek z Hájku (* 1525)
Významný přírodovědec, astronom, matematik, lékař, básník, geodet a botanik. Zabýval se věštěním z tvaru vrásek na čele a rovněž se za své lékařské úspěchy se stal osobním lékařem Maxmiliána II. a Rudolfa II. V roce 1585 napsal spis „De cerevisia“, jednu z prvních písemností zmiňujících se o chmelu a pivu. Česky upravil Matthioliho „Herbář“, jednu z nejkrásnějších knih té doby a ve kterém je rovněž zmiňován a zdařile zobrazen chmel. Přírodovědné práce, které psal latinsky mu získaly věhlas světového formátu. Rovněž se stýkal s významnými osobnostmi té doby, jakými byli Johanes Kepler, Tychon de Brahe a dalšími známými humanisty. Pro jeho významný objev – sjednocení určování souřadnic hvězd byl po něm pojmenován kráter na Měsíci (Hagecius).

* 7. 9. 1897 akademik Ctibor Blattný (U 1978)
Významný vědec v oblasti výzkumu, zabývající se ochranou rostlin proti škodlivým činitelům a to i na chmelu. V roce 1926 poprvé na českém chmelu objevil peronosporu chmelovou o níž později napsal několik odborných prací a zaměřil se na vypracování systému ochrany chmele proti této závažné chorobě. Rovněž pracoval na ochraně chmele proti stěžejním živočišným škůdcům a virovým onemocněním, která patřila k dalším základním mezníkům jeho odborné činnosti. Výsledky jeho práce byly uplatňovány úspěšně nejen ve chmelařství, ale i v bramborářství, řepařství, a vinařství. Jako vědec působil celoživotně v Praze, krátce i ve výzkumu v Žatci a za svoji obětavou práci pro chmel získal v letech 1957 a 1969 ocenění mezinárodního Chmelařského řádu I. a II. stupně.

16. 9. 1952 založení Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci (usnesením vlády ze 16. 9. 1952)

* 19.9.1899 doc. Dr. Ing. Karel Osvald (U 1948)
Jeden z nejvýznamnějších chmelařských odborníků u nás i ve světě. Jeho práce byla především zaměřena na studium genetiky a šlechtění, což vyústilo ve vyšlechtění Osvaldových klonů č.31, 72 a 114, které patří do dnešní doby k nosným odrůdám naší odrůdové skladby chmele. Zabýval se pokusnictvím v oblasti chmelařství, některými kvalitativními a kvantitativními znaky chmele, hnojením a chmelařskou agrotechnikou. Jeho publikační činnost byla zaměřena nejen pro odborné kruhy, ale i pro širokou chmelařskou praxi, o čemž svědčí publikování více jak 190 článků. Velice úzce spolupracoval s chmelaři a nechyběl na žádné akci, týkající se chmele. Zpočátku pracoval ve výzkumu v Praze, kde se ještě věnoval jiným plodinám, ale po přeložení na pokusnou zemědělskou stanici do Deštnice se zcela začal již věnovat chmelu. Zde také v roce 1927 byly poprvé započaty selekční práce na chmelu, které vyústily ve vysoce ceněné Osvaldovy klony.

* 28. 9. 1929 prof. Václav Fric, DrSc.
Významný pracovník zemědělského školství a chmelařského výzkumu. Působí na katedře rostlinné výroby při Zemědělské univerzitě v Praze a odroku 1990 do 1999 působil jako ředitel Chmelařského institutu s.r.o. v Žatci. Vedle této činnosti se pan prof. Fric bohatě autorsky nebo spoluautorsky podílí na publikační činnosti v oblasti vědeckých a odborných titulů, chmelařských monografií, vysokoškolských učebnic a skript a dalších odborných publikací. Je dlouholetým členem redakčních rad Chmelařství a Rostlinné výroby a pracuje v mnoha odborných komisích, zaměřených převážně na zemědělství a chmelařství. Rovněž byl od roku 1997 předsedou vědecké komise IHGC a za svoji odbornou činnost obdržel dvakrát mezinárodní ocenění Chmelařský řád I. a II. stupně a to v roce 1969 a 1989. 1.10.1788 založení vysokého zemědělského školství 4.10.1884 zahájení vycházení odborného chmelařského tisku

* 10. 10. 1949 Ing. Jiří Kořen
Stávající ředitel Chmelařského institutu s.r.o. v Žatci (od roku 1999). Své praktické zkušenosti uplatňované v  této významné funkci získával v dřívější zemědělské praxi. Před nástupem do této funkce pracoval v chmelařské praxi nejprve v zemědělském družstvu a později na Účelovém hospodářství Stekník (od roku 1970), později i jako vedoucí, odkud odešel do Chmelařského institutu.

* 22.10.1917 Ing. Karel Slabyhoudek (U 1999)
Pracovník chmelařského výzkumu. Zpočátku pracoval v institucích souvisejících se známkováním a pěstováním chmele na Litoměřicku a od roku 1952 se již plně věnoval výzkumu chmele v Žatci ve Výzkumném ústavu. Zde se dlouhodobě věnoval šlechtění na odolnost proti peronospoře chmelové, podílel se na vzniku jedné z našich odrůd – Univerzálu a rovněž se podílel na šlechtění odrůd pro nízké konstrukce. Byl publikačně činný v závěrečných zprávách, studiích a odborných a vědeckých pracích.


© Svaz pěstitelů chmele ČR [ Zpět na obsah] © BEERS.CZ