Před 600 sty lety se v (Německo) narodil praotec masové
komunikace, vynálezce knihtisku Johanes Gutenberg.
Jeho jméno nese souhvězdí, planetka i měsíční kráter,
už sto let má své vlastní muzeum. U příležitosti tohoto výročí jej
v publikaci nazvané 1000 let, 1000 lidí označil tým vědců
a umělců za Osobnost milénia, na jeho počest vznikají opery, oratoria
i muzikály, hraje se loutkové divadlo a pořádají se literární
semináře. Gutembergovo muzeum v Mohuči investovalo v minulých
dvou letech skoro 9 milionů německých marek do modernizace, rozšíření
výstavních ploch i do celé nové budovy. Na břehu Rýna letos vyrostl
multimediální Gutenbergův pavilon a obrovský výstavní projekt přípomínající
Gutenberga, Gutenbergovy expozice se nastěhovaly do všech mohučských muzeí.
V blízkém městě Eltville vynálezce připomíná výstava starých tisků.
Gutenberg se narodil kolem roku 1400 na dvoře Gutenberg v Mohuči.
Přídomek Gutenberg získal ale o 30 let později. Obchodní talent
Gutenberga se projevil v jeho 40-ti letech po přestěhování do Štrasburku.
Mezi jeho nejúspěšnější nápady patřila „zrcátka“ k svaté pouti do Cách,
která si poutníci upevňovali na pás nebo klobouk a sbírali jimi sílu ze svatých
ostatků. V r.1444 se vrátil zpět do Mohuče s myšlenkou knihtiskařského
stroje, obdoby lisu na víno. V roce 1449 si otevřel na dvoře Humbrechtu
první doloženou tiskárnu, spíše však dvě, jednu pro tiskoviny rychlé výroby
a odbytu, druhou pro přípravu biblí. Finance dodal mohučský obchodník
Jan Fust. O rok později se ale s ním Gutenberg rozhádal
a v soudním sporu přišel o tiskárnu. Po těžkých peripetiích, které skončily
vyhnanstvím, se v 65 letech Gutenbergovi dostalo uznání od mohučského
arcibiskupa, který jej jmenoval svým dvořanem.
Oproštěn od daní a s obrovskými příděly šatů, obilí, vína
a žitné strávil poslední tři roky života. Jeho hrob není znám, ale jeho knihtisk
v nezměněné podobě přežil ještě více než tři století.