Pivobraní v Náchodě

Pivofest v Turnově
Chmelařský institut Žatec

Starší články naleznete zde

Článek z kategorie: Ostatní články     |   Přehled všech článků


Herold je ve světě známější než na Příbramsku

Zdroj: Příbramský deník   

Když se před lety řeklo pivo Herold, nenašlo se mezi pivaři mnoho nadšených tváří. Ale mnozí z těchto odpůrců dnes už možná nevědí, oč přicházejí.

Březnický pivovar Herold už dva roky patří českému majiteli, a zdá se, že mu to šlape. Alespoň se tak dá soudit podle dosavadních úspěchů. Březnický Herold se totiž loni dočkal ocenění Pivovar roku v soutěži mezi malými pivovary České republiky.

Deník březnický pivovar navštívil a na vlastní oči jsme se setkali s lidmi, kteří se o dobré jméno pivovaru neúnavně starají.

Když se vejde do dvora barokní stavby pivovaru, oči nevědí, kam by pohlédly dříve, jestli na pivovar nebo na sladovnu. Krásné architektuře z roku 1720 dominuje pivovarský komín, na kterém nyní sídlí čapí rodinka s třemi mláďaty. František Trantina, který nás pivovarem provázel, je prý pravidelně pozoruje z vikýře na půdě sladovny, kde se skladuje zrno. „Jsou to naši miláčci a pivovarští věří, že čápi přinášejí štěstí. To, že zde hnízdí a vyvedou mláďata znamená, že je v okolí pivovaru zdravá příroda,“ říká František Trantina, který má na starosti marketingové záležitosti pivovaru.

Pivo Herold se vaří tradiční metodou


Pivo v Březnici se vaří tradiční technologií. Prý žádné módní výstřelky, žádný spěch. Ale zato čistota a výborná souhra zhruba pětadvaceti zaměstnanců, bez kterých by nebylo možné dosáhnout takových výsledků, jako jsou úspěchy v degustačních soutěžích jak u nás, tak ve světě.

Pivovar si vyrábí vlastní slad ze sladovnického ječmene z okolí Březnice. K výrobě piva se používá kojenecká voda ze zámecké studny, v jejímž okolí se široko daleko nehnojí.
Sortiment piv je poměrně široký. Mají tady klasickou desítku, dvanáctku, tmavé pivo a granátové pivo, což je čtrnáctka. „V poslední době jsme se vrátili k výrobě pšeničného piva. V něm nejsou žádné přísady, je to stoprocentně přírodní produkt. Kvasinky mají regenerační účinky, je dobré při únavě k celkovému povzbuzení,“ vyzdvihl kvality kvasinkového piva František Trantina.

Dříve sladovník, dnes už biochemik


Zaměstnanci jsou tady poměrně stálí, někteří tu pracují už desítky let. Důkazem může být Bohumil Kočka. Vaří pivo už sedmačtyřicet let. „Dříve jsem byl sladovník, dneska už jsem biochemik. Pořád ale vařím pivo,“ neposedí chvíli Bohumil Kočka a nabírá do nálevky k ochutnání teplou a voňavou sladinu. Přitom vypráví, jak si pro pšeničné pivo do Březnice pravidelně jezdí několik lidí z Příbrami. Prý ho užívají jako žaludeční lék. Zapomenout nesmíme na sládka pivovaru Františka Pinkavu, kterého si tu prý lidé moc váží.
Nebudete věřit, ale ve stáčírně mají chlapci vodku,“ směje se František Pinkava a vede nás na pravidelnou kontrolu do stáčírny. Ukazuje nám novinku v podobě plastových sudů, které jsou výborné hlavně na export. A právě zátky k těmto sudům se namáčejí ve vodce. Jak často se asi tato desinfekce dolévá? Na to už jsme se raději neptali.

Probojovat se do hospod není lehké


Minulí majitelé, Američané, prý zanechali pivovar ve zcela zdevastovaném stavu, který se nechvalně podepsal nejen na celkovém vybavení, ale hlavně na domácím trhu. „Dva roky se věnujeme dokupování zařízení a vozového parku. Zároveň se snažíme, aby se Herold dostal do povědomí lidí. Dostat se do hospod není zrovna jednoduché. Každý hospodský dnes čeká, že mu pivovar hned hospodu vybaví. Něco dobrého nám ale předchůdci přeci jen zanechali, a to byly kontakty do zahraničí,“ kvitoval obchodní ředitel pivovaru Tomáš Kopřiva. Stačilo prý přidat kontakty vlastní a polovina loňské produkce už mířila právě do zahraničí. A to především do Anglie. Letos se podařilo rozšířit vývoz na Slovensko, do Irska a do Ruska.

Ještě ale budeme muset prodat několik hektolitrů piva, než bude možné obléknout tuto krásnou historickou památku do nového kabátu,“ doplnil Tomáš Kopřiva. Připomíná také, jak nákladná je tradiční výroba piva, které dlouho zraje. Desítka třeba zraje třicet dní. Pět dní ve spilce, tam začne kvasit, a potom jde do ležáckého tanku. Neustále potřebuje obsluhu, a ta se musí zaplatit.

Investice do barokních soch, střech, kotelny, chlazení, stáčecí linky a podobně, by se podle Tomáše Kopřivy v budoucnu mohly vyšplhat až na stovky milionů.

11.06.2010




Reakce na tento článek: Reaguj
Na tento článek zatím nikdo nereagoval. Můžete být první, kdo zareaguje!

Vkládání reakcí bylo dočasně pozastaveno

Doporučujeme: Spojovací materiál. Nabízí široký výběr matice, šroubky, hmoždinky, vruty a další spojovací materiál


 

 

Copyright © 1998 - 2021 Drahomír Míša, designed by Mikebike, code by Kulpa, Otry

Doporučujeme:

    You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near 'and url = ''' at line 1
  • WINE.CZ - vinařský a vinohradnický server - moravské víno - aktuality, diskuse, akce
  • CATFISH.CZ - catfish, sumci, čeledi, potrava, nemoci, fotky, forum