Pivobraní v Náchodě

Pivofest v Turnově
Chmelařský institut Žatec

Starší články naleznete zde

Článek z kategorie: Tiskové zprávy     |   Přehled všech článků


Kroměřížský ČERNÝ OREL vaří pivo již 2 roky

Zdroj: Jiří Řezáč z Větrníku   

Hotel Černý orel v Kroměříži, se kromě okolního půvabu města světového významu, strategické pozici na centrálním náměstí a specifiky řešení interiéru, vyznačuje ještě jednu unikátní předností spočívající ve vlastním pivovaru. Nejedná se v tomto směru o žádnou novinku, ale o návrat k tradičním kořenům pivovarnictví, kdy se malé pivovary nalézaly ve velkém množství na rozsáhlém prostoru našeho území.

V době, kdy v Černém orlu vznikla myšlenka v zaměření se na výrobu vlastního piva, byla jejím původním záměrem produkce v objemu dvou až tří druhů. Ovšem dle poznatků sládka Martina Hrubeše padl návrh rozšíření na větší sortiment, protože zkušenosti posbírané při jeho světové poznávací anabázi, jenom námátkově zmiňme Nový Zéland, Rusko, Gruzie, Arménie a další, hovořily u minipivovarů ve prospěch výběru z více druhů.

To je z pohledu návštěvníka jistotně vítaná nabídka, ale sama Kroměříž má kolem 30 000 obyvatel a napříč její dobré strategickém pozici tak vzniká otázka, zda více jak desítka nabízených druhů piv dojde i ke svému konzumačnímu využití, když navíc zakalkulujeme do řeči pochybnosti i dobu pivní trvanlivosti?

Sládkova odpověď spočívá v poukázání na dva stabilní druhy, kterými jsou světlá jedenáctka a polotmavá dvanáctka. Ostatní sorty rotují kolem těchto stálic v periodickém intervalu, kdy jsou nasazovány v průběžných vstupech a jsou v nabídce, dokud se nevypijí až do dna příslušného tanku. Všechny vyráběné a nabízené druhy jsou podávány pod jednotným názvem „Černý orel“.

Připomeňme, že v Česku a de facto v sedmdesáti procentech světové produkce, je jeden typ piva, a to plzeňský, zvaný Pils. To je kmen, z něhož vyrůstá modifikační větvoví různorodosti nápadu, surovinových možností a osobitého umění sládka.

V případě produkce minipivovaru kroměřížského Černého orla se dostaneme ke 13 druhům piva rozličné stupňové škály a odstínů, procentuální přítomnosti chmele a extraktů, doby řízeného kvašení na spilce, rozličných hodnot a vlastností sladu a dalších příměsí náležící do nekonečné alchymie technologického výčtu přípravy pivního nápoje.
Všechny uvedené údaje v konkrétní podobě mohou nejenom spatřit, ale i ochutnat návštěvníci v jednom celku, pokud zvolí nabízenou možnost pivovarské exkurze, v níž v přítomnosti sládka se mohou ponořit do hlubin tajemství výroby piva včetně jeho mnohočetné ochutnávky.

Sládek minipivovaru Černý orel Martin Hrubeš je profesionál, pro něhož jeho povolání není pouhou prací za účelem obživy, ale životním posláním, jak ostatně bude vyplývat z podtónu jeho mluvy v tomto rozhovoru. Pochází z jihočeského Českého Krumlova, shodou okolností z města poctěného díky svůmu půvabu rovněž zápisem na listině světového kulturního dědictví UNESCO, kterým se pyšní i Kroměříž.

Již během docházky na základní školu jej zaujal předmět chemie, od kterého vedly schůdky zájmu o poznatky pivního zákulisí ke studiu oboru biochemické výroby piva a sladu.
Jeho profesní působnost měla počátek v tehdejším pivovaru v Českém Krumlově. V této době, nspirován obsáhlými možnosti pivovarské produkce, navýšil svoje dosavadní poznatky na Střední potravinářská škole kvasné technologie v Praze. Studium u mladého ctitele pivovarného umění se uskutečňovalo v jeho pracovní působnosti, v níž prošel všemi stupni výrobního procesu a jeho zájem o profesi s výsledkem dobře odvedené práce, mu vynesl pozici mistra spilky.
Popřevratová doba s sebou přinášela velké proměny pivovarského průmyslu a úměrně tomu se měnila i následná působiště pivovarského mistra. Další pivní štací mu byl pivovar Samson v Českých Budějovicich, odkud směr Hrubešovy působnosti vedl západním směrem a to rovnou do hlavního města piva Plzně, do samotného Prazdroje. Zde se vypracovává na pozici směnového mistra s výrobní působností ve čtvrtině provozu.

Pracovat v našem nejvýznamnějším pivovaru je pro toho, kdo má k profesi upřímný vztah a zájem o další zdokonalování svých poznatků i pozice, bezesporu otázkou osobní cti a prestiže. Ovšem i takový gigant, kterým je Prazdroj, toho času Pilsner Urquell, se byl nucen natočit ve směru ekonomického kursu nové doby a stal se součástí jihoafrické společnosti SABMiller.

Tento vstup do globální společnosti, v níž je Prazdroj vlajkovou lodí, znamená ale změnu poměrů i personálních perspektiv a směnový mistr Hrubeš se navrací do rodného kraje a to tentokrát do nejvýznamnějšího jihočeského pivovaru Budvar.

Ovšem i zde čas nové doby urychlil svůj komerční pohyb a Hrubešovy naděje vložené do představ působnosti na novém pracovišti rychle vzaly za své.

V „Budějcích“ jak se v jihočeském regionu nazývá v žargonu krajské město, je ještě jeden pivovar, v jehož výrobním prostoru již putující pivovarník působil, a to Samson, v současnu nazývaný Budějovický měšťanský pivovar. Hrubešovy zkušenosti jsou vítány a nastupuje na pozici technologa pro varnu, spilku a CKT (cylindro-konické tanky), kdy jeho pochod obloukem českými pivovary z bodu A do stejného působiště, je klasickým příběhem návratu ztraceného syna.
Jenže působnost neviditelné ruky trhu není na první pohled vidět, a to co nově příchozí podsládek začal poznávat teprve osaháním si skutečnosti vlastníma rukama, bylo v rozporu s jeho vstupní představou.

Na klasického českého pivovarníka se vzpurnou duší, toho již bylo moc a aby byl všemu co nejdále, zamířil si to až do dálav kde je nepočetnější výskyt ovcí na světě, k protinožcům na Nový Zéland.

Ve vzdálených dálavách východního Pacifiku se tak odlučuje od konopovité rostliny názvem chmel a nalézá útěchu u čeledi révotvaré, neboli révy vinné. Přechod od pivního oboru k vinařství, v jeho případě vinohradnictví, nemívá zas tak velkou tradici, ale u Martina Hrubeše k této profesní přesmyčce došlo a tento životní veletoč a děje s ním spojené, vypovídají do určité míry srozumitelnou mluvou o něm samém. Nicméně, ani Nový Zéland nebyl jeho dlouhodobým působištěm a Martinova krev zvýšila svůj tok na úroveň hladiny hypertenze pod vlivem mámivého hlasu Sirén domova a můžeme jej opět spatřit na palubě letadla, jehož příď je nasměrována k cílové stanici letu Praha. Zélandská réva vinná zanechala v českém světoběžníkovi stopu přilnavé třísloviny a výsledkem této působnosti je účast vystudovaného pivaře ve vinařské akademii v jihomoravských Valticích, odkud vychází s certifikátem sommeliéra. Světe, zboř se! Byť uvedené možná postrádá přirozenou typičnost, dosahuje Martin Hrubeš jedná výsady, kterou je obohacení chuťových smyslů dvou nápojových oborů, které navyšují jeho degustátorskou specializaci, jíž v každém případě hodlá uplatňovat v místě svého profesního původu, to je u piva. A příležitost přichází. Kamárádova nabídka, majitele minipivovaru v Praze, jej opět nutí usednout na palubu letounu a český sládek opisuje profesní kolečko na jehož obvodu působnosti se vyskytují názvy Gruzie, Volgograd (Stalingrad), Charkov či Arménie.

Zkušenosti nabývané praktickými poznatky byly v tomto případě ryzí zelení opravdové nauky oproti matné šedi teorie. Martin Hrubeš si při výkladu svým postojů, názorů a počinů i výčtu jeho životních dějů nebere přílišné servítky při líčení porovnání svých předsevzetí se skutečnou realitou nastalou v dravém přechodu doby minulé na současnou realitu.
Ale pod drsnější slupkou popisu některých jeho postojů či projevů, jak lze lehce vyčíst z jeho řeči, se ve stoprocentní jistotě skrývá dobré jádro záměru jeho počinů, které tou rozhodující měrou vedou jeho kroky ke kvalitě díla, kterému zasvětil svůj život.

Hlavní postava tohoto dílu reportáže o Hotelu Černý orel v Kroměříži byla při každém pobytu v cizině přemožena touhou se vrátit do svých rodných Čech. To vždy jihočeský sládek po určité době i realizoval, ale v toužebných Čechách nezůstal dlouho. Tentokrát se ocitl na Moravě, přesněji na Hané, v již zmíněném městě ozdobené puncem kulturního dědictví UNESCO, konkrétně v hotelovém komplexu, jehož ozdobou a výraznou dominantou působnosti je hotelový minipivovar.
Uvedený výčet druhů zde vařených piv a jejich kvalita i atraktivita a rovněž odborná snaha o další přínos ve snaze vyhledávání nových cest směřujících ke zvýšení kvality, je součin a výslednice všech poznatků Hrubešovy profesní anabáze, kterou v hanáckém prostředí odevzdává ve prospěch svému předsevzetí a vlastní vizi o stavovské cti v pečeti kvality podložené poctivě odvedenou prací.


Nezbytnou součástí kroměřížského hotelu Černý orel je restaurace, coby gastronomická složka sestávající ze tří prostorových souborů.

Název prvého z nich koresponduje s hotelovou raritou v podobě soukromého minipivovaru, a je jím Sladovna, jejíž prostor se vyznačuje největším rozměrem a je zdrojem výroby místního piva.
Druhý, menšího rozměru, nalezneme pod názvem Židovna a patří k nejhezčím z restaurační prostorové trojice, jejíž název vznikl na pamět dřívější přítomnosti židovských obyvatelů. Kromě toho je tento prostor svým dílčím podílem i muzeem Rudolfa Jelínka, rovněž židovského původu, vizovického výrobce destilátů, jehož výrobní produkce svou kapacitou i puncem tzv. košer kvality dosahuje světové úrovně. Značka Rudolf Jelínek zaujímá v případě Černého orla dominantní dodavatelskou pozici a tímto způsobem se jí dostalo, včetně rodinného příslušníka, i tohoto druhu pocty. Poslední restaurační místnost se nazývá Pivní lékárna a je odvozena dle původního zaměření budovy, kterým byla lékárna stejnojmenného názvu.

24.11.2011




Reakce na tento článek: Reaguj
Na tento článek zatím nikdo nereagoval. Můžete být první, kdo zareaguje!

Vkládání reakcí bylo dočasně pozastaveno

Doporučujeme: Spojovací materiál. Nabízí široký výběr matice, šroubky, hmoždinky, vruty a další spojovací materiál


 

 

Copyright © 1998 - 2019 Drahomír Míša, designed by Mikebike, code by Kulpa, Otry

Doporučujeme:

    You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near 'and url = ''' at line 1
  • WINE.CZ - vinařský a vinohradnický server - moravské víno - aktuality, diskuse, akce
  • CATFISH.CZ - catfish, sumci, čeledi, potrava, nemoci, fotky, forum