EXPRES INFORMACE 2/99
obsah
STERILNĺ FILTRACE ZA STUDENA: LABORATORNĺ VÝZKUM ZANÁŠENĺ MEMBRÁN
(Cold Sterile Filtration: A Small Scale Filtration Test And Investigation of Membrane Plugging)Stewart D., Hawthorne, D., Evans, E.: J.Inst.Brew 104, 1998, č. 6, s. 321
Na pivech uvařených ve čtvrtprovozním měřítku z 24 komerčně vyrobených a pytlovaných vzorků sladu byla hodnocena účinnost mikrofiltrace za účelem vyhodnocení sterilní filtrace za studena. Koncentrace složek piva, pocházejících ze sladu a potenciálně snižu jících účinnost mikrofiltrace, jako jsou D-glukany, arabinoxylany, proteiny a polyfenoly, byla v různých šaržích shodná, což nasvědčuje tomu, že kvalita piva je za použití laboratorní metody reprodukovatelná. Test byl schopen rozlišit (P<0.00l) piva uvaře ná z různých vzorků sladu a zhodnotit účinnost mikrofiltrace.
(4 str., 2 obr., 4 tab., 39 lit.) (Va)
VLIV HVOZDĚNĺ NA SCHOPNOST SLADU OXIDOVAT LIPIDY
(The Effect of Kilning on the Capability of Malt to Oxidise Lipids)Kaukovirta-Norja, A., Laakso S., Reinkainen P., Olkku, J.: J.Inst.Brew 104, 1998, č. 6, s. 327
Byl studován vliv hvozdění na schopnost sladu oxidovat lipidy. Ječmen byl sladován standardním způsobem a následně byl sušen různými hvozdicími postupy. Schopnost vzorků odebraných během hvozdění oxidovat lipidy byla stanovena lipoxygenasovou reakcí (LOX) , tj. měřením spotřeby O2 ve vodných suspenzích vzorků po přidání nadbytku exogenní kyseliny linolové. Porovnávaly se různé hvozdicí programy od izotermického nízkoteplotního hvozdění po hvozdění při měnících se teplotních profilech. Z výsledků vyplývá, ž e hvozdění vyvolává značnou schopnost oxidovat lipidy, ale neovlivňuje složení mastných kyselin zrna.
(6 str., 2 obr., 2 tab., 27 lit.) (Va)
VZTAH MEZI PROLIFERACĺ KVASNIČNÝCH BUŇEK A AKTIVITOU VNITROBUNĚČNÝCH ESTERAS BĚHEM PIVOVARSKÉHO KVAŠENĺ
(Relationship Between Yeast Cell Proliferation And Intracellular Esterase Activity During Brewing Fermentations)Gultfeldt L., Arneborg, N., Siegumfeldt, H., Jespersen L.: J.Inst.Brew 104, 1998, č. 6, s. 333
Průtokovou cytometrií se stanovila aktivita vnitrobuněčných esteras stresovaných a nestresovaných buněk Saccharomyces cerevisiae. Během kvašení v EBC zkumavkách byl jako substrát použit fluorescein diacetát. Aktivita vnitrobuněčných esteras stanovená průt okovou cytometrií byla porovnávána s aktivitou kvasničných esteras stanovenou testem in vitro. Metoda byla kvalifikována jako vhodná, s vysokým stupněm reprodukovatelnosti. Aktivita vnitrobuněčých esteras byla závislá na použitém kmeni kvasinek, ale byla nezávislá na složení použité mladiny.
(5 str., 5 obr., 28 lit) (Va)
STRUKTURÁLNĺ ZMĚNY MALÝCH A VELKÝCH GRANULĺ JEČNÉHO ŠKROBU VYVOLANÉ TEPLEM
(Heat-Induced Structural Changes of Small And Large Barley Starch Granules)Myllärinen. P., Autio, K., Schulman, A, Poutanen, K.: J.Inst.Brew 104, 1998, č. 6, s. 343
Zkoumaly se vlastnosti malých a velkých granulí ječného škrobu. Zjistilo se, že se malé granule škrobu liší od velkých jak v chemickém složení, tak i v reakcích na teplo. Malé granule měly vyšší poměr lipidy:amylosy a rovněž vyšší disociační entalpii komp lexu amylosy-lipidy než větší granule. Lze to vysvětlit lepší stabilitou amylopektinu v gelu malých granulí. Malé granule měly o 4o vyšší teplotu mazovatění než velké granule. Během zahřívání na 90o se při vyluhování ve vodném roztoku získal z malých gran ulí hlavně amylopektin, zatímco z velkých granulí hlavně amylosa.
(6 str., 8 obr., 39 lit.) (Va)
KLASIFIKACE JEČMENŮ, ZALOŽENÁ NA SLADOVNICKÉ KVALITĚ ZJIŠŤOVANÉ POMOCĺ ANALÝZY OBRAZU
(Classification of Barleys Based on Malting Quality by Image Analysis)Utku, H., Köksel, H., Özkara, R.: J.Inst.Brew 104, 1998, č. 6, s. 351
V práci byla studována počítačem zpracovávaná analýza obrazu jako automatizovaná metoda kontroly kvality pro rychlou a přesnou klasifikaci ječmenů podle jejich sladovací kvality. Pro zkoumání se použilo devatenáct vzorků dvouřadých ozimých ječmenů.
(4 str., 1 obr., 6 tab.) (Va)
POUŽITĺ PROMÝVÁNĺ SLADOVÝCH EXTRAKTŮ DUSĺKEM PRO MĚŘENĺ DVOU PREKURZORŮ DIMETYLSULFIDU POMOCĺ HEADSPACE PLYNOVÉ CHROMATOGRAFIE
(Application of Nitrogen-Purging of Malt Extracs to Measure Two Dimethylsulfide Precursors by Headspace Gas Chromatography)Yang, B., Schwarz, P.: J.Am.Soc.Brew.Chem. 56, 1998, č. 3, s. 81
Dimethylsulfid (DMS) v pivu může vznikat z S-methylmethioninu (SMM) tepelným štěpením během hvozdění sladu a chmelovaru nebo redukcí dimethylsulfoxidu (DMSO) kvasnicemi během kvašení. Pro analýzu SMM a DMSO ve sladovaném ječmeni byla použita headspace ply nová chromatografie. Pro odstranění volného DMS ze sladového extraktu byla použita metoda promývání dusíkem. Po tepelné úpravě v alkalickém roztoku byl tedy stanovován pouze SMM. Přesnost analýzy SMM byla zlepšena ve srovnání s tradiční substraktivní meto dou, kdy se hodnota SMM stanovuje odečtením volného DMS v nezpracovaném vzorku od celkového DMS v tepelně a alkalicky upraveném vzorku. Obdobně lze pro měření DMSO odstranit DMS a SMM promýváním vodného vzorku dusíkem po tepelné a alkalické úpravě. DMSO b yl poté redukován chloridem cínatým na DMS. Malé množství DMS se oxidovalo na DMSO v uzavřeném systému při tepelném ošetření. Indikuje to, že DMSO se může vytvářet oxidací DMS během hvozdění. Hladina DMSO přítomného ve sladu byla obdobná hladině SMM.
(4 str., 2 obr., 2 tab., 13 lit.) (Va)
IDENTIFIKACE ODRŮD CHMELE POMOCĺ ROZLIŠOVACĺCH ZNAKŮ DNA
(Identification of Hop Cultivars by DNA Marker Analysis)Asaki, S., Tsuchiya, Y., Takashio, M., Tamaki, T., Shinotsuha, K.: J.Am.Soc.Brew.Chem. 56, 1998, č. 3, s. 93
Z výsledků této studie vyplývá, že novou metodu založenou na rozlišovacích znacích DNA je možno použít pro identifikaci odrůd chmele. Metoda založená na reakci polymerázového řetězce (polymerase chain reaction - PCR) je velmi praktická pro pěstitele chmel u a oproti používaným biochemickým metodám má řadu výhod. Tato analýza je vhodná pro identifikaci obdobných vlastností jednotlivých odrůd. Vykazuje dobrou reprodukovatelnost a spolehlivost. Je vhodná rovněž pro určování směsí chmelových odrůd.
(6 str., 11 obr., 1 tab., 13 lit.) (Va)
HOŘČĺK JAKO OCHRANA PROTI STRESU PRŮMYSLOVÝCH KMENŮ SACCHAROMYCES CEREVISIAE
(Magnesium as a Stress-Protectant for Industrial Strains of Saccharomyces cerevisiae)Walker G.: J.Am.Soc.Brew.Chem. 56, 1998, č. 3, s. 109
Během průmyslového kvašení piva mohou být kvasničné buňky vystaveny nejrůznějším stresům nepříznivě ovlivňujícím růst kvasinek a metabolismus kvašení, pocházejícím z okolního prostředí. V této studii se popisuje vliv hořečnatých iontů na smrt buněk, způso benou teplotním šokem a toxicitou ethanolu. Z výsledků vyplývá, že zvýšením koncentrace hořečnatých iontů se zvyšuje fyziologická ochrana před teplotním a ethanolovým stresem kvasinek.
(5 str., 4 obr., 5 tab., 36 lit.) (Va)
IZOLACE NEOBVYKLÝCH BAKTERIĺ ŠKODĺCĺCH PIVU Z PIVOVARSKÉHO PROSTŘEDĺ
(Isolation of Novel Beer-Spoilage Bacteria from the Brewery Environment)Nakakita, Y., Takahashi, T., Sugiyama, H., Shigio, T, Shinotsuka, K.: J.Am.Soc.Brew.Chem. 56, 1998, č. 3, s. 114
V pivovarském prostředí (v odpadu) byly zjištěny dva neobvyklé druhy bakterií BS-1 a EM-63. Kmen BS-1 je homofermentační druh rodu Lactobacillus a předpokládá se, že je příbuzný s L. coryniformis. Kmen EM-63 je gramnegativní striktně anaerobická tyčinkovi tá bakterie. V současné době probíhají genetické a fyziologické studie těchto mikroorganismů.
(3 str., 3 obr., 4 tab., 9 lit.) (Va)
MIKROBIOLOGICKÁ KONTROLA NEZÁVADNOSTI: SPECIFICKÝ DŮKAZ KVASINEK ŠKODĺCĺCH PIVU V PRODUKTU ZA FILTRACĺ
(Mikrobiologische Qualitätssicherung: Der spezifische Nachweis von bierschädlichen Hefen im hefefreien Bereich)Eidtmann, A., Gromus, J., Bellmer, H. G.: Monatsschr.Brauwiss. 51, 1998, č. 9/10, s. 141
Požadovaný důkaz kvasinek ve vzorcích při zajišťování mikrobiologické kvality v pivovaru po filtraci membránovými filtry se provádí obvykle pomocí universálních médií, jako např. na mladinovém agaru. Na této živné půdě rostou téměř všechny pivovarské biol ogické kvasnice. Jsou však mezi nimi i takové, které mohou růst v pivě a škodit tak produktu, stejně tak jako ty, které představují neškodnou doprovodnou mikroflóru. Ke zhodnocení rizika a s ohledem na potřebná čisticí a dezinfekční opatření je v praxi př edevším potřebné prokázat pivu škodící kvasinky, a to jak specificky, tak s jistotu. V práci je popsán vhodný potřebný vývoj nové živné půdy, jejíž pomocí je možné dát jednoduchý a specifický důkaz kvasinek škodících pivu. Kvasinky jsou přitom diferencovány podle jejich potenciálního nebezpečí pro produkt. Nejprve jsou prokázány po 3denní inkubaci nejrychleji rostoucí kvasinky, mezi nimi především tzv. překvašující kvasinky. Po sedmi dnech inkubace rostou teprve ostatní kva sinky, popř. ty, které škodí nepřímo. Po deseti dnech konečně je možné dokázat obligátní aerobní pivu neškodící cizí kvasinky, takže je umožněn univerzální důkaz cizích kvasinek pomocí tohoto specifického média.
(8 str., 1 obr., 4 tab., 13 lit.) (Ka)
SKUPINY, PRO KTERÉ JE URČENO NEALKOHOLICKÉ PIVO. AKTIVNĺ A PASIVNĺ KUŘÁCI. 1. DĺL
(Zielgruppen für alkoholfreies Bier. Aktive und passive Raucher, Teil 1)Piendl, A., Birk M., Kriebler, T., Hofer, W.: Monatsschr.Brauwiss. 51, 1998, č. 9/10, s. 149
Současné užívání nikotinu a alkoholu zvyšuje zdravotní riziko lidí, že mohou onemocnět rakovinou jícnu, dutiny ústní, hrtanu, hrdla, hlavy, krku, jater a měchýře. Stoupá také počet onemocnění žaludku a střev. současné užívání nikotinu a alkoholu zvyšuje h odnotu olova v krvi a etylnitritu ve vydechovaném vzduchu a snižuje obsah karotinu v krvi. Současná vysoká potřeba nikotinu a alkoholu zvyšuje celkový počet úmrtí na cévní onemocnění. Protože je pro kuřáka snažší, aby rezignoval na alkohol než na kouření, jeví se nealkoholické pivo jako nápoj, který by mohl vést k nižšímu užívání alkoholu u kuřáků.
(12 str., 2 obr., 22 tab.) (Ka)
NÁVRH KVASNÉHO A LEŽÁCKÉHO SKLEPA V PIVOVARU
(Kellergedanken. Der Gär- und Lagerkeller - Grundlagen der Planung)Eichn, O.: Brauindustrie 83, 1998, č. 10, s. 620
Při projektování pivovaru je srdcem jeho technického vybavení varna. Z velikosti varny vyplývají parametry dalších částí pivovaru. Autor se zabývá problematikou přesného definování a stanovení parametrů kvasného a ležáckého sklepa z technického hlediska ( počet, velikost, kapacita) tak, aby vyhovoval požadavkům zákazníka.
(5 str., 3 obr.) (Ka)
AUTOMATIZOVANÉ FILTRAČNĺ SYSTÉMY V PIVOVARECH
(Automatisierte TFS-Filtersysteme in Brauereien)Schnell, J.: Brauindustrie 83, 1998, č. 10, s. 631
Tradiční statické systémy svíčkových filtrů, a to jak hloubkové nebo membránové v různém použití, patří dnes ke stavu technického vybavení v pivovarech. Tyto techniky se v budoucnu stanou středem pozornosti především z hlediska automatizace, hospodárnosti a ochrany životního prostředí. Pro účely separační, ostré a sterilační (TFS) filtrace v pivovarech jsou k dispozici různá zařízení, která mohou být použita samostatně nebo společně. Pozornost autora je zaměřena na vlastní proces filtrace s ohledem na současný stav nebo nově instalovaná zařízení (křemelinový filtr, CIP, plniče atd.)
(5 str., 4 obr., 4 lit.) (Ka)
POŽADAVKY NA ŠROTOVACĺ MLÝNY A RMUTOVACĺ PÁNVE
(Anforderungen an Schrotmühlen und Maischgefässe)Evers, H.: Brauindustrie 83, 1998, č. 10, s. 644
Prvním krokem při zpracování sladu ve varně je šrotování, které do značné míry určuje pozdější varní výtěžek. Snadno pochopitelná by byla myšlenka rozemlít slad co nejjemněji, aby bylo rozpuštění složek co nejlehčí a nejúplnější a tím také co největší mno žství získaného extraktu. Tato myšlenka se odrazila v nejnovější generaci sladinových filtrů, pro které se slad zpracovává na jemný šrot nebo moučku. U scezovacích kádí a u starších sladinových filtrů to však velký úspěch nepřineslo, protože jednotlivé po díly šrotu při scezování mají různou funkci.
(2 str.) (Ka)
JE PLYNOVÁ CHROMATOGRAFIE VÝSADOU VELKÝCH?
(Gaschromatographie - ein Privileg der Grossen?)Evers, H.: Brauindustrie 83, 1998, č. 10, s. 626
S narůstající modernizací v menších pivovarech nezůstává stranou ani otázka zabezpečení kvality. Po určité stagnaci investic se v některých pivovarech objevily v rozpočtu finance, které jsou dnes k dispozici pro oblast zabezpečení kvality. Nedá se však ří ci, že v každém pivovaru s výstavem nad 1 milion hektolitrů za rok musí být zavedena plynová chromatografie. Jsou některé menší pivovary, kde se tato metoda využívá a kde by se nechtěly těchto výsledků zříci, avšak existují také velké pivovary, které se d ocela dobře bez ní obejdou. Otázku smyslu využití této metody lze odpovědět pouze případ od případu, a to podle požadavků vyplývajících ze stávajících kvasných postupů a také podle nákladů, které jsou se zavedením plynové chromatografie spojeny.
(5 str., 2 obr.) (Ka)
SPECIALITY ZNAMENAJĺ ŠANCI
(Die Chance liegt in der Nische. Alkoholische und alkoholfreie Wachstumsbringer)Hehn, O.: Brauindustrie 83, 1998, č. 10, s. 606
Autor analyzuje situaci na trhu, jak vyplynula z průzkumu provedeného institutem ifo-Institut München. Klesající tendence konzumace piva je zdůvodněna jednak trvající substitucí nealkoholickými nápoji a jednak zdrženlivostí mladých lidí, kteří u piva nena cházejí konzumační požitek, pivo je pro ně příliš hořké a "bodré". Jak tuto situaci změnit? Je třeba znát přání konzumentů a na ně rychle reagovat, jak to již některé pivovary udělaly. Svoji roli mohou sehrát jak inovace nápojů samých (alkoholických i nea lkoholických), tak inovace v obalech a jejich ztvárnění.
(4 str., 4 obr.) (Ka)
POLSKO - ZEMĚ NA CESTĚ DO EVROPSKÉ UNIE (Polen: Ein Land auf dem Sprung in die Europäische Union)An: Brau.Forum 13, 1998, č. 10, s. 281
Polsko má 39 milionů obyvatel. V minulosti upřednostňovaný alkohol ustupuje a trh dobývá pivo a ovocné nápoje. V roce 1997 byla spotřeba piva na osobu a rok 49 litrů. V pivovarství mají významný podíl zahraniční pivovary, jako např. Brewpole, Heineken, SAB, Carlsberg, které v minulých letech investovaly do modernizace a počítají, že v této tendenci budou pokračovat. Je popsán stav technického vybavení ve třech hlavních polských podnicích, ke kterým patří: Pivovar ve Varšavě Browary Warszawskie, plnírna nápojů Bzpow Agros a pivovarská skupina Elbrewery Company Ltd.
(2 str., 5 obr.) (Ka)
ÚPRAVA KŘEMELINOVÉHO KALU Z FILTRACE PIVA (Aufbereitung von Kieselgurschlamm aus der Bierfiltration)An: Brau.Forum 13, 1998, č. 10, s. 288
Je popsána recyklační metoda křemelinového kalu z filtrace piva, jehož likvidace představuje problém odpadového hospodářství v pivovaru.
(1 str.) (Ka)
MOŽNOSTI ÚPRAVY ODPADNĺ VODY Z PIVOVARŮ
(Konzepte zur Behandlung von Brauereiabwässern)Ahrens, A.: Brau.Forum 13, 1998, č. 10, s. 291
Při výrobě piva vzniká nemalé množství odpadní vody. Kromě ekologického působení a stále většího nátlaku legislativy je odpadní voda i předmětem vysokých nákladů. Pro mnohé pivovary se proto vyplatí zřídit si vlastní čističku. Z těchto důvodů je třeba, ab y pracovníci v pivovarech byli o postupech čištění odpadní vody informováni.
(3 str., 3 lit.) (Ka)
SLOVENSKÉ PIVOVARY: STAROSTI S DOVOZEM
(Slowakische Brauereien: Importsorgen)An: Brau.Forum 13, 1998, č. 10, s. 298
Slovenské pivovarství je charakterizováno z hlediska cenově výhodných dovozů piva, především z České republiky. Je uveden výstav 13 slovenských pivovarů s roční produkcí nad 10 000 hl od roku 1990 do 1. pololetí roku 1998. Export ze Slovenské republiky na růstá především do východních států, jako je Rusko, Ukrajina a Kazachstán. Je uveden způsob zdaňování piva, údaje o výrobě sladu, o počtech zaměstnanců, pěstování chmele a perspektivy dalšího vývoje.
(2 str., 4 obr.) (Ka)
INTENZIVNĺ BIOLOGICKÉ ČIŠTĚNĺ ODPADNĺ VODY Z PIVOVARU
(Intensive biologische Behandlung von Brauereiabwasser)Haldenwang L.: Brauwelt 138, 1998, č. 41-42, s. 1910
Nově vyvinutá technologie je plně automatická a umožňuje vysoký čisticí výkon při nízkých nákladech. Stoupající požadavky na ochranu životního prostředí jsou zároveň úkolem pro pivovary, jak snížit náklady na pitnou vodu a čištění odpadní vody. Odpadní vo da z pivovaru může být především čištěna biologicky, což však vyžaduje zvýšené náklady na
(4 str., 4 obr., 3 lit) (Ka)
OPTIMÁLNĺ TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ VYBAVENĺ PIVOVARU.
Osvědčená technická zařízení pro kvašení, zrání, ležení a čiření a možnosti jejich optimalizace
(Die technisch-technologisch optimale Brauerei. Ein Beitrag für die Gestaltung der Bereiche Gärung/Reifung/ Lagerung und Klärung)Manger, H.-J.: Brauwelt 138, 1998, č. 41-42, s. 1916
Hnací silou vývoje techniky a technologie byla a je snaha o snížení nákladů při dodržení kvality výrobku. Autor uvádí současný stav techniky v oblasti kvašení, zrání, ležení a čiření piva a zabývá se možnostmi jejich zdokonalení.
(5 str., 3 obr., 2 tab., 3 lit. ) (Ka)
CHMELOVAR POMOCĺ MIKROVLN
(Neue Würzekochung mit Mikrowellen)An: Brau.Forum 13, 1998, č. 11, s. 316
Je popsán systém chmelovaru pomocí mikrovln, vyvinutý a vyzkoušený firmou Huppmann. Výsledky zkoušek ukázaly, že je tento postup v podstatě vhodný, avšak teprve v budoucnu se ukáže jeho vhodnost pro praxi.
(1 str., 2 obr.,) (Ka)
Nealkoholické nápoje
Thümmel, H. T.: Getränkeindustrie 52, 1998, č. 10, s. 678
V nápojovém průmyslu vzniká velké množství odpadní vody především při mytí lahví, přičemž poplatky za odpadní vodu stále narůstají. Je možné je snížit zpětným získáváním kvalitní vody z již použité vody. Takové zařízení, které přináší úsporu nákladů za vo du recyklací odpadní vody z provozu, bylo instalováno u RhönSprudel.Kleibert, M.: Getränkeindustrie 52, 1998, č. 10, s. 687
Používání intenzivních sladidel je současný trend v moderní výživě. Spotřebitelům se stále nabízí více možností, kde cukr není vůbec obsažen, popřípadě je velmi redukován. Znalosti o specifických vlastnostech jednotlivých sladidel dovolují, aby výrobci vo lili sladidla po úvaze a podle požadavků daného výrobku. Také částečná náhrada cukru intenzivními sladidly vede při správném použití nejen k redukci nákladů, ale dává také možnost, jak optimalizovat výrobek, a to jak z hlediska chuťového, tak i výživného a psychologického.An: Beverage World Int.: 1998, č. 7/8, s. 12
Café Cola, která se vyrábí v Miami na Floridě, se rozšiřuje na trhy v Evropě a Asii. Doposud se plnila převážně do plechovek, nyní se stáčí i do lahví o obsahu 10 uncí. Jedno balení Café Coly obsahuje 72 miligramů kofeinu, což je podle výrobce asi tolik, jako v jednom šálku prvotřídní kávy.An: Soft Drink Int., 1998, č. 2, s. 14
Izrael přislíbil podniknout kroky proti falšování označování pomerančových džusů. Přesto se z Izraele dováží do států Evropské unie třikrát tolik džusů, než je izraelská produkce. Dochází zřejmě k přeznačování džusů dovezených z Brazílie, pásma Gazy a pal estinského zboží izraelskými nálepkami.An: Soft Drink Int., 1998, č. 2, s. 15
Firma ScanChem UK uvedla na trh nové sladidlo nazvané Smart. Sladidlo má vyváženou chuť a ve srovnání se stávajícími sladidly působí přirozenějším dojmem.An: Soft Drink Int., 1998, č. 2, s. 30
V Japonsku vyvinuli osvěžující nutriční nápoje, které mají zároveň odstraňovat pach z úst. Nápoje obsahují látku nazvanou Bio-M, která se extrahuje z žampionů a hub Agalius bisporus. Bio-M potlačuje vznik páchnoucích substancí, jako je amoniak, merkaptany , sirovodík a další. Předpokládá se, že deodorační efekt spočívá v tom, že dodává tělu různé minerály a aminokyseliny, které jsou často přítomny v nedostatečném množství. Látka má rovněž rozpouštět cholesterol, snižovat krevní tlak a zvyšovat imunitu.An: Soft Drink Int., 1998, č. 6, s. 19
Americký úřad Food & Drugs Administration (FDA) schválil používání nového sladidla SUCRALOSE firmy Tate & Lye. FDA povolil používat toto sladidlo v 15 kategoriích potravin a nápojů.Kelch, K.: Getränkeindustrie, 52, 1998, č. 9, s. 582
Jsou uvedeny údaje o spotřebě nápojů z ovocných šťáv a nektarů (v členění podle druhů ovoce a zeleniny) a o největších výrobcích těchto nápojů v Německu. V budoucnu se předpokládá postupující koncentrace výrobců a tím i další změny v rozdělení trhu.An: Getränkeindustrie 52, 1998, č. 9, s. 570
Obliba ovocných šťáv z domácích surovin v Polsku rychle vzrostla. Přispívá k tomu vynikající kvalita ovoce vypěstovaného v Polsku, lepší životní podmínky a péče o vlastní zdraví konzumentů. V poslední době jde především o šťávy obsahující ovocnou dřeň. Vý roba ovocných šťáv stoupla od roku 1992 (80 mil. litrů) na 550 mil. litrů v roce 1997. Pro rok 1998 se počítá s dalším nárůstem o 25 až 35 procent. Spotřeba na osobu a rok u ovocných šťáv a nektarů byla v roce 1990 pouhých 1,3 litru, ale v roce 1997 to by lo již 14 litrů. Pokud jde o chuť, nejoblíbenější je pomerančová šťáva, potom jablečná, z černého rybízu a grapefruitu. Ze zeleninových šťáv je na prvním místě rajčatová, na postupu jsou multivitaminové šťávy.| ©Drahomír Míša | ©Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Praha | HOME |