logo

EXPRES INFORMACE 1/2000

obsah



AN: ROČENKA 1999/2000

Annual Manual 1999/2000
Bev.Industry 90, 1999, č.8, s.9 - 127.

alkoholické nápoje, nealkoholické nápoje, ročenka, USA
V ročence je uveden úplný přehled výrobců alkoholických a nealkoholických nápojů v USA. Výrobci jsou uspořádáni podle jednotlivých druhů nápojů (pivo, sycené nápoje, mošty, jablečná vína, nápoje v prášku, balené vody apod.)

(Va)

DAVREUX, A.: 27. KONGRES EBC v Cannes 29. května - 3 června 1999

The 27th Congress of the EBC at Cannes 29 May - 3 June 1999
Cerveza Malta 36, 1999, č. 141, s. 9 - 30

kongres EBC, Cannes
Celý časopis je věnován 27. kongresu EBC v Cannes. Příspěvek je rozdělen podle jednotlivých témat, a to na: Pivo a zdraví, Ječmen, Slad a sladování, Chmel, Vaření piva, Kvasnice, Kvašení, Stabilizace a filtrace, Analytické postupy a metody, Stabilita chuti a vůně, Pěna a Životní prostředí. Jsou uvedeny obsahy všech přednášek a posterů.

(Va)

JANI, M.: VÝZKUMY OPTIMALIZACE RMUTOVACÍHO PROCESU PRO ZÍSKÁNÍ EXTRAKTU ZE SLADU Z PROSA

Untersuchungen zur Optimierung eines Maischprogrammes für die Extraktgewinnung aus Hirsemalzen
Monatsschr.Brauwiss. 52, 1999, č. 9, s. 157-163, 3 tb., 7 obr., 16 bibliogr.

proso, slad z prosa, rmutování
Již dříve se zjistilo, že není možné úplné zcukření kongresního rmutu ze sladu z prosa. Příčinu je třeba hledat ve vysoké teplotě zmazovatění škrobu ze sladu z prosa. Tato teplota přesahuje 70 oC a je tak vyšší než teplotní optimum aktivity đ-amylasy sladu z prosa, které je 50 oC. Během rmutování při 50-60 oC byly zjištěny nejvyšší aktivity đa-amylasy. Při teplotě nad 70 oC je đ-amylasa velmi rychle inaktivována. Vystírání při 35 oC vykázalo podle očekávání vyšší volný đ-aminodusík ve sladině, ale nečekal se také značně vyšší obsah đ-glukanů v porovnání s teplotou vystírání 50 oC. S ohledem na specifičnost škrobu ze sladu z prosa a đ-amylasy prosa byl navržen speciální postup dekokčního rmutování, který je vhodný pro výrobu nápojů z prosa s "přírodním zákalem" a s banánovou příchutí.

(Ka)

RASSMANN, K.: PŘESNÁ KLASIFIKACE KVASNIČNÝCH KMENŮ GENETICKÝMI METODAMI. TYPIZACE SACCHAROMYCES CEREVISIAE A CARLSBERGENSIS

Hochauflösende Klassifizierung von Hefestämmen mit genetischen Methoden. Mikrosatelliten-Typisierung von Saccharomyces cerevisiae und carlsbergensis Stämmen
Monatsschr.Brauwiss. 52, 1999, č. 9, s. 152-156, 1 obr.,1 tb., 13 bibliogr.

Saccharomyces cerevisiae, Saccharomyces carlsbergensis, klasifikace, genetická klasifikace, kvasničné kmeny
Je popsána nová metoda molekulárně-biologické klasifikace kvasničných kultur a kmenů označovaná jako Fingerprinting. Tato metoda umožňuje rychlou a spolehlivou identifikaci genových typů kvasnic, což má rozhodující význam při primárním výběru určitého kmene, ale také slouží jako kontrola při kultivaci, při opětné izolaci čistých kultur a při péči o sbírku kmenů. Jsou popsány přednosti této metody a možnosti jejího využití v pivovarství.

(Ka)

ANNEMÜLLER, G.: TRITIKALE A SLAD Z TRITIKALE. 3. ČÁST: PRVNÍ PIVOVARSKÉ POKUSY SE SLADEM Z TRITIKALE

Triticale und Triticale-Malze. Teil III: Erste Brauversuche mit Triticale-Malzen
Monatsschr.Brauwiss. 52, 1999, č. 7, s. 131-135, 6 tb.,7 bibliogr.

tritikale, slad z tritikale, výzkum
Byly vyrobeny zkušební várky se dvěma vybranými slady s podílem tritikale v sypání 30, 40, popř. 50 procent v porovnání se stoprocentním plzeňským sladem. Podíl sladu z tritikale v sypání zvyšuje varní výtěžek. Sladiny a piva s podílem tohoto sladu měly z důvodu vysokého obsahu pentosanů značně vyšší viskozitu. Piva z tritikale měla značně nižší obsah tříslovin, více vysokomolekulárních bílkovinných frakcí, lepší pěnu, horší filtrovatelnost a vyšší náchylnost k bílkovinnému zákalu. Po senzorické stránce měla piva plnou, aromatickou a čerstvou chuť s vhodným využitím jako nefiltrovaná piva nebo kvasnicová pšeničná piva.

(Ka)

WAINWRIGHT T.: CHMELOVÉ PRODUKTY

Hop products
Ferment 12, 1999, č.5, s.35 - 39, 4 obr., 4 tb., 2 fot.

chmel, chmelové produkty, chmelový extrakt, chmelové pelety, chmelový olej
Článek přináší přehled chmelových produktů. V přehledných tabulkách jsou uvedeny jednotlivé produkty (chmelové hlávky, pelety, chmelový extrakt, izomerizovaný chmelový extrakt a pelety, modifikovaný izomerizovaný extrakt, chmelová silice), účel, pro který se používají, a fáze výroby, ve které se tento produkt používá.

(Va)

RATCLIFFE M.: POUŽITÍ SPEKTROSKOPIE V BLÍZKÉ INFRAČERVENÉ OBLASTI PRO VYHODNOCENÍ KVALITY SLADOVÁNÍ

The Application of Near Infrared Spectroscopy to Evaluate Malting Quality
J.Inst.Brew. 185, 1999, č. 5, s. 85 - 88, 3 obr., 16 bibliogr.

NIR, ječmen, sladina, sladový extrakt, đ-aminodusík, rozpustné proteiny
Ve studii se vyšetřuje použití NIR pro analýzu vzorků sladu. Byl vyvinut systém automatického odebírání vzorků a sběru dat. Jsou popsány zkušenosti s tímto systémem, který se úspěšně používá již čtyři roky.

(Va)

RÖSNER Ch.: PRŮTOKOVÝ MĚŘIČ PRO VYSOCE PŘESNÉ ON-LINE MĚŘENÍ PŮVODNÍ MLADINY

Durchflussmesser für hochgenaue Online-Stammwürzemessung
Brau.Forum 14, 1999, č. 8, s. 218-219, 3 obr., 1 tb.

průtokové měření, původní mladina, měřič
Zkušenosti s měřením koncentrace cukrů pomocí měřičů série Massflo byly využity jako způsob k automatizaci a zlepšení varního procesu při výrobě piva. Kontinuální měření stupňů Plato v potrubí s novým průtokovým měřičem MASS 2100, MASS 3000 umožňuje rychlý a účinný dohled na průběh varního procesu pomocí přímého měření koncentrace původní mladiny s přesností asi 0,1 procent.

(Ka)

NARZISS, L.: CHOVÁNÍ TĚKAVÝCH AROMATICKÝCH LÁTEK PŘI STÁRNUTÍ PIVA

Das Verhalten flüchtiger Aromastoffe bei der Alterung des Bieres
Monatsschr.Brauwiss. 52, 1999, č. 9, s. 164-175, 37 obr., 3 tb., 28 bibliogr.

trvanlivost, chuťová stabilita, stárnutí, aromatické látky, těkavé látky, vícerozměrná chromatografie, hmotnostní spektrometrie
Pomocí vícerozměrné plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie mohou být detegovány ve srovnání s dřívějšími výzkumy další aromatické látky, jejichž koncentrace se zvyšuje při stárnutí piva. Rozlišitelné spektrum aromatických látek lze třídit podle již známých indikátorů stárnutí. Navíc bylo přijato podrobnější rozdělení těchto substancí, a to podle výrazného zvýšení koncentrace na začátku stárnutí nebo teprve v pokročilejším stadiu stárnutí. První skupina sloužila k výpočtu bezrozměrného "forsírovacího indexu", druhá byla přiřazena "indexu stárnutí" se zahrnutím "Streckerových" aldehydů a furfuralu. V průběhu stárnutí piva bylo zaznamenáno přirozené zvýšení karbonylů, avšak zeslabené kvasným SO2. Také kyslíkaté heterocyklické sloučeniny, jako furan a furanon, se vyskytují více ve starším pivu. Jako hlavní složka odpovědná za stárnutí piva nemohl být potvrzen trans-2-nonenal.

(Ka)

BAXTER, D.: VLIV VARNÍ VODY NA NEZÁVADNOST A KVALITU PIVA

The Influence of Brewing Liquor on Beer Safety and Quality
Ferment, 12 1999, č.4, s.13 - 18, 6 obr.

varní voda, kvalita piva, nezávadnost piva
Pivo obsahuje asi 94 % vody a pouze 6 % připadá na ostatní látky pocházející ze sladu, chmele apod. I když je těchto 6 % velmi důležitých, nelze přehlížet vliv vody na nezávadnost a kvalitu piva. Varní voda je obvykle definována jako voda používaná pro vlastní výrobu piva, nikoli pro mytí a oplachování lahví. Relativně velké množství vody v pivu (na rozdíl od vína a destilátů) je prospěšné zdraví, protože odstraňuje dehydrataci, která silně zatěžuje zejména srdce a ledviny. Proto je velmi důležité nejen složení varní vody (pH, obsah chloridů, síranů apod.), ale i její mikrobiologická nezávislost. Velkou pozornost je třeba věnovat obsahu těžkých kovů (Pb, Cd, Cu, Hg) a znečištění pesticidy a herbicidy.

(Va)

NOEL S.: POUŽITÍ KYSLÍKU 18O2 PŘI HODNOCENÍ DOPADU OXIDAČNÍHO PROCESU BĚHEM SKLADOVÁNÍ PIVA

The use of Oxygen 18 in appraising the impact of oxidation process during beer storage
J.Inst.Brew. 105, 1999, č. 5, s. 269 - 274, 4 obr., 4 tb., 21 bibliog.

chuť, stabilita, pivo, stárnutí, oxidace, kyslík 18, lahvové pivo
Pro hodnocení vlivu kyslíku na lahvové pivo byl do hrdlového prostoru láhve injektován neradioaktivní izotop 18O2 a následně byly analyzovány po ozařování protony všechny zajímavé frakce piva izotopovou hmotnostní spektrometrií. Zjistilo se, že ačkoliv kyslík způsobuje značnou oxidaci siřičitanů, polyfenolů a isohumulonů, nereaguje s karbonylovou frakcí, z čehož vyplývá, že lepenková příchuť není způsobena oxidací lipidů ale přípravou mladiny. Rovněž se zkoumal vliv stabilizace piva.

(Va)

GRULIČ, O.: POUŽITÍ NEKONVENČNÍCH SUROVIN A POSTUPŮ PŘI VÝROBĚ SLADINY

Application of Unconventional Raw Materials and Procedures in Wort Production
J.Inst.Brew. 105, 1999, č. 5, s. 275 - 278, 5 obr.,5 tb., 15 bibliogr.

ječmen, ječné vločky, sladina, nesladované suroviny, enzymy, náhražky sladu, kukuřice
Článek pojednává o náhražkách sladu při výrobě sladiny, zejména nesladovaného ječmene. Tato náhražka byla rozdílně zpracována: (1) tepelným rozkladem, (2) enzymovým štěpením při použití komerčního enzymu "Termamyl", (3) hydrotermickým rozkladem, tj. extrudací. Nesladovaný ječmen ošetřený těmito metodami byl přidáván v množství až 70 % bez přídavku exogenních enzymů. Pokusy byly prováděny v laboratorním měřítku za použití infuzního postupu rmutování. Výsledky ukázaly, že nesladovaný, pouze tepelně ošetřený ječmen lze jako náhražku sladu aplikovat až do 10 % sypání. Větší množství již snižovalo výtěžky extraktu. Sladová náhražka s ošetřením ječmene enzymy neposkytla uspokojivé výsledky. Sladiny měly snížené hladiny extraktu a rozpustného dusíku, nedostatečné pro produkci piv vysoké kvality. Sladiny připravené s použitím ječných vloček měly dobré analytické kvalitativní parametry až do 50 % podílu sypání.

(Va)

EVANS, D.: VLIV STÁRNUTÍ NA CHUŤ PIVA

Flavour Impact of Aged Beers
J.Inst.Brew.105, 1999, č.5, s.301 - 307, 8 tb., 3 obr., 31 biblio.

stabilita chuti, těkavé sloučeniny, plynová chromatografie, pivo, karbonylové sloučeniny, vytváření chuti, olfaktometrie, estery, aldehydy, senzorická analýza, laktony, sirné sloučeniny
Pomocí plynové chromatografie - olfaktometrie (GCO) - se identifikovaly látky mající vliv na chuť piva čerstvého, po přirozeném stárnutí a po urychleném stárnutí. Předností této metody je to, že lze při jedné analýze stanovit celou řadu těkavých látek, např. esterů, aldehydů, sirných sloučenin.

(Va)

NOEL, S.: UVOLŇOVÁNÍ DEUTEROVANÉHO NONENALU BĚHEM STÁRNUTÍ PIVA ZE ZNAČENÝCH PREKURZORŮ SYNTETIZOVANÝCH VE VARNÍ PÁNVI

Release of deuterated Nonenal during Beer Aging from Labeled Precursors Synthetized in the Boiling Kettle
J.Agric.Food Chem. 47, 1999, č.10, s.4323 - 4326, 3 obr.

pivo, stárnutí chuti, chuť, oxidace, proteiny, deuterizace, značení deuteriem, prekurzory, lepenková chuť, trans-2-nonenal, autooxidace
Použitím nonenalu značeného deuteriem se prokázalo, že lepenková chuť piva vzniká autooxidací lipidů při chmelovaru a nikoli aktivitou lipoxygenasy během rmutvání. Volný trans-2-nonenal, vytvořený autooxidací kyseliny linolové ve varní pánvi zmizí vzhledem k jeho retenci aminokyselinami a proteiny mladiny. Spojovací vazby chrání trans-2-nonenal před redukcí kvasinkami. Tento proces je však vratný a umožňuje jeho uvolňování při nižším pH během stárnutí. Tato práce přinesla nový pohled na tvorbu trans-2-nonenalu a vysvětlila, proč při snížení pH piva dochází ke zvýšení intenzity lepenkové chuti.

(Va)

LUSTIG, S.: ANALYTICKÉ NÁSTROJE A PRAKTICKÉ MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ STABILITY CHUTI

Analytical tools and practical options to improve flavour stability
Ferment 12, 1999, č.4, s.25 - 29, 20 bibliogr.

stabilita chuti, stárnutí chuti, stabilita chuti
I když se mechanizmus stárnutí chuti začal vědecky studovat již před několika desetiletími, stále ještě není zcela jasno, které pochody a které látky se na stárnutí chuti nejvíce podílejí. Analytické posouzení stability chuti se proto stalo důležitým úkolem pivovarského výzkumu. Byla vyvinuta celá řada metod pro stanovení odolnosti piva vůči změnám chuťových charakteristik. Článek uvádí přehled nejdůležitějších moderních analytických metod.

(Va)

FOHR, M.: SOUČASNÝ STAV POUŽÍVÁNÍ KONDENZÁTU BRÝDOVÝCH PAR

State-of-the-art in Utilisation of Vapour Condensate
Brauwelt Int. 17, 1999, č.5, s.360 - 365, 3 obr., 5 tb., 14 bibli.

kondenzát brýdových par, chmelovar, odpadní voda
Článek shrnuje současný stav zpracování kondenzátu brýdových par z hlediska úspory energie i snížení množství odpadních vod. Autor dochází k závěru, že úprava kondenzátu pomocí reversní osmózy nebo filtrací přes aktivní uhlí je z ekonomického hlediska vhodné pouze pro velké pivovary. Jsou uvedeny i příklady použití kondenzátu bez dalších úprav.

(Va)

BACK, W.: NOVÉ POZNATKY Z VÝZKUMU ZLEPŠOVÁNÍ STABILITY CHUTI

New Research Findings on Improving Taste Stability
Brauwelt Int. 17, 1999, č.5, s.394 - 405, 20 obr., 10 tb., 11 bibli.

stabilita chuti, pivo
Stabilita chuti piva je ovlivněna kvalitou použitých surovin a mnoha technologickými faktory. V článku jsou popsány výsledky výzkumu prováděného v uplynulých dvou letech a jsou uvedena doporučení pomáhající udržet stabilitu chuti piva.

(Va)

INOUE, T.: MODERNÍ TRENDY V PIVOVARSKÉ TECHNOLOGII V JAPONSKU

Modern Trends in Brewing Technology in Japan
Brauwelt Int. 17, 1999, č. 4, s. 272 - 281, 10 obr., 14 bibliogr.

pivo, technologie, výroba, Japonsko
Článek prezentuje současný stav technologie výroby piva v Japonsku. Je uveden přehled vývoje výroby piva od roku 1870, kdy byl v Japonsku postaven první pivovar, přes největší rozvoj ke, kterému došlo po roce 1950, až do dnešních dnů.

(Va)

DUPIRE, S.: STANOVENÍ DMS A OSTATNÍCH TĚKAVÝCH SLOUČENIN V PIVU POMOCÍ HEADSPACE KAPILÁRNÍ PLYNOVÉ CHROMATOGRAFIE A PLAMENOVÉ IONIZAČNÍ DETEKCE

Determination of DMS and other Volatile Compounds in Beer by Headspace Capillary Gas Chromatography and Flame Ionisation Detection
J.Inst.Brew. 105, 1999, č.5, s.265 - 267, 14 tb.

mezilaboratorní testy, pivo, analytické metody, plynová chromatografie, dimethylsulfid, ethylacetát, n-propanol, isobutanol, isoamylalkohol, isoamylacetát
Stanovení těkavých sloučenin v pivu pomocí headspace kapilární plynové analýzy s metodou detekce plamenovou ionizací testovali členové EBC a ASBC v mezilaboratorních testech. Byly testovány acetaldehyd, dimethylsulfid, ethylacetát, n-propanol, isobutanol, isoamylalkoholy a isoamylacetáty. Testů se zúčastnilo celkem 15 laboratoří, ve 12 z nich se docílilo reprodukovatelnosti a opakovatelnosti. Bylo doporučeno, aby metoda nebyla zařazena do Analytiky EBC, ale používala se pouze jako pomocná metoda.

(Va)

KONDO, H.: MODERNÍ METODA MĚŘENÍ PROTEINASY A V PIVU A JEJÍ APLIKACE V PIVOVARSTVÍ

Advanced Method for Measuring Proteinase A in Beer and Application to Brewing
J.Inst.Brew.105, 1999, č.5, s.293 - 300, 10 obr., 26 bibliogr.

proteinasa A, Saccharomyces cerevisiae, stabilita pěny, vitalita kvasnic, kvasničné hospodářství
Proteinasa A, vylučovaná kvasničnými buňkami do piva během kvašení, štěpí proteiny podílející se na tvorbě pěny, a tím snižuje stabilitu pěny. Pro zlepšení měření tohoto enzymu v pivu byl syntetizován nový fluoreskující peptid, který umožňuje rychlé a přesné stanovení proteinasy A v komerčním pivu a kvasící mladině.

(Va)

TANAKA M.: PŘEDPOVĚĎ VZNIKU SRAŽENINY U PODCHLAZEN0HO PIVA

Prediction of Formation of Frozen Beer
Precipitates J.Am.Soc.Brew.Chem. 57, 1999, č.3, s.104 - 108, 8 obr., 4 tb., 13 biblio.

zákal, podchlazené pivo, stabilita, chlad, kvalita piva
Prevence vytvoření chladového zákalu je velmi důležitá, zejména v zimním období. Pro pivovarníky je proto důležité předvídat stabilitu piva v podchlazeném stavu. V článku je popsán forsírovací test stability piva při změnách teploty od -2 do -12 oC během 24 h.

(Va)

JUVONEN, R.: DETEKCE BAKTERIÍ ŠKODÍCÍCH PIVU POMOCÍ METODY PCR

Detection of Spoilage Becteria in Beer by Polymerase Chain Detection
J.Am.Soc.Brew.Chem. 57, 1999, č.3, s.99 - 103, 2 obr., 2 tb., 25 bibliogr.

bakterie, PCR, Lactobacillus lindneri, L. brevis, Megaspharaea cervesiae, Pectinatus, škodlivé bakterie, pivo
Dosavadní kultivační metody pro detekci bakterií škodících pivu jsou sice jednoduché, ale náročné na čas. Tato studie se zabývá citlivostí metody PCR pro jednoduché stanovení bakterií škodících pivu po předběžném obohacení, které spočívá v anaerobním namnožení při teplotě 30 oC.

(Va)

SCHABER, R.: POSTUPY ÚPRAVY VODY V PIVOVARSTVÍ

Wasseraufberaitungsverfahren in der Brauerei
Brauindustrie 84, 1999, č. 8, s. 454-457, 5 obr.

voda, surová voda, úprava vody
Voda jako hlavní složka piva ovlivňuje rozhodujícím způsobem kvalitu piva. V minulosti to znamenalo, že v závislosti na složení místní vody se mohl vařit jen určitý druh piva. Díky moderním metodám úpravy vody není v současné době poloha pivovaru a tím i používaná kvalita surové vody rozhodující pro charakter a kvalitu piva. Tak je umožněna konstantní a reprodukovatelná kvalita piva. Protože trvale ubývá přírodní surová voda, jsou používány stále náročnější technologie pro úpravu vody, aby se vyhovělo zákonným a technologickým požadavkům na její kvalitu. Autor uvádí rámcové podmínky pro výběr postupu k úpravě vody a některé postupy podrobněji popisuje.

(Ka)

AHRENS, A.: KRIZOVÝ A NEHODOVÝ MANAGEMENT V ÚPRAVĚ ODPADNÍCH VOD

Crisis and Incident Management in Waste Water Treatment
Brauwelt Int. 17, 1999, č.5, s.352 - 358, 9 obr.

krizový management, nehodový management, úprava odpadní vody
Se snahou snížit spotřebu vody v pivovarech se pochopitelně zvyšuje kontaminace odpadní vody a jsou proto kladeny zvýšené nároky na její čištění. Týká se to jak organických látek, rozpuštěných solí, tak i látek pocházejících z čisticích a dezinfekčních prostředků. Vyšší koncentrace nevyužitých aktivních čisticích a dezinfekčních prostředků může omezit aktivitu anaerobního nebo aerobního aktivovaného kalu do té míry, že čistící zařízení již nedosahuje projektovaného výkonu. V článku je uveden systém měření dat a testů, které by měly zamezit krizovým nebo havarijním situacím.

(Va)

HAKDENWANG, L.: INTENZIVNÍ BIOLOGICKÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Z PIVOVARU

Intensive Biological Treatment of Brewery Effluent
Brauwelt Int. 17, 1999, č. 5, s. 370 - 373.

odpadní voda, biologické čištění, aerobní čištění, organické znečištění
V článku je popsán biologický proces čištění odpadních vod z pivovaru. Postup čištění se velice blíží samovolnému čištění vody v přírodě. Nevyžaduje žádné přídavné látky a je proto levnější než fyzikálně-chemické procesy. Provozní náklady jsou asi 0,20 DEM na m3 odpadní vody.

(Va)

SCHUMANN, G.: KOMBINACE ANAEROBNÍ A AEROBNÍ ÚPRAVY ODPADNÍCH VOD

Combination of Anaerobic and Aerobic Waste Water Treatment
Brauwelt Int. 17, 1999, č.5, s.374 - 383, 4 obr., 6 tb., 17 biblio.

odpadní vody, anaerobní čištění, aerobní čištění, vyrovnávací nádrž
U silně znečištěných odpadních vod se dosáhne značné úspory kombinací anaerobního a aerobního čištění. V článku je popsána metoda, kdy se silně znečištěná voda nejprve zpracovává v uzavřených anaerobních nádržích a teprve poté se podrobí aerobní úpravě v otevřených vyrovnávacích nádržích. V anaerobních nádržích lze odstranit až 80 % všech nečistot a do retenčních aerobních nádrží přichází odpadní voda již značně předčištěná. Z nich pak vychází voda, kterou je možno vypouštět do vodních toků nebo do kanalizace, kde po smíchání s komunální odpadní vodou dochází ještě k dalšímu čištění.

(Va)

VOGELPOHL, H.: KVALITA PIVA A OBALY.
Část 1: Vliv obalových materiálů a prostředků na kvalitu piva

Bierqualität und Verpackung.
Teil 1: Einfluss der Verpackungsmaterialien und Packmittel auf die Bierqualität

Brauindustrie 84, 1999, č. 8, s. 462-465

kvalita, pivo, obal, plnění
Vlastnosti obalu na pivo by měly být takové, aby byla zachována kvalita pokud možno až do okamžiku spotřeby u konzumenta. U piva, jako u skupiny velmi citlivých potravin, to znamená, že do obalu nesmí pronikat kyslík, nesmí unikat CO2 a musí být garantována dostateční ochrana proti světlu. Také samotný obalový materiál nesmí na sebe s pivem působit a obal (láhev, plechovka, sud) musí poskytovat kromě dostatečné ochrany také vhodné provedení s ohledem na manipulaci s těmito obaly. Autor vysvětluje význam uvedených požadavků a vyhodnocuje vhodnost obalových materiálů z tohoto hlediska.

(Ka)

METTE, M.: PLNĚNÍ PIVA DO LAHVÍ PET ZA STUDENA A BEZ KYSLÍKU

Kaltsterile und Sauerstoffarme Abfüllung von Bier in PET-Flaschen
Brauindustrie 84, 1999, č.8, s. 439-446, 3 obr., 6 bibliogr.

plnění, plnění lahví, láhve PET, plnění za studena, plnění bez kyslíku, nealkoholické nápoje, pivo
Výrobním procesům a jejich technické realizaci při výrobě vysoce kvalitních nápojů s návazností na plnění do lahví, které neškodí kvalitě a garantují dostatečnou trvanlivost, je věnována stále větší pozornost. To platí především pro nápoje velmi citlivé na světlo a kyslík, jako např. ovocné a zeleninové šťávy, ovocné nápoje bez CO2 a pivo. Autor vysvětluje technické řešení systému šetrného balení, plnění za studena a bez kyslíku. Cílem této technologie je vyloučení teplotní zátěže nápoje, které vzniká při plnění za horka nebo při pasteraci, zachování organoleptických vlastností a potřebné trvanlivosti nápoje a zamezení zatížení hotového výrobku plynem (hlavně kyslíkem)při jeho balení.

(Ka)

VEY, S.: KONSTRUKCE A PROVOZ NOVÉ PLNICÍ LINKY

Planung und Betrieb einer neuen Flaschenabfüllanlage
Brauindustrie 84, 1999, č. 8, s. 447-453, 4 obr.

plnicí linka, plnění lahví, provoz
V květnu roku 1998 byla v pivovaru Staatsbrauerei Weihenstephan uvedena do provozu linka na plnění vratných lahví o jmenovitém výkonu 36 000 lahví/h. Po jednoročním provozu jsou V článku je uvedeno konstrukční řešení linky a zkušenosti po jednoročním provozu.

(Ka)

FIESSER, M.: TESTY KVALITY PAPÍROVÝCH ETIKET PRO NÁPOJOVÉ LAHVE

Quality Tests for Paper Beverage Bottlte Labels
Brauwelt Int. 17, 1999, č.4, s.288 - 292, 7 obr.

lahve, etikety
V článku jsou uvedeny základní specifikace, které musejí splňovat etikety používané pro lahve s nápoji. Autor popisuje specializované přístroje na potisk etiket a systém řízení kvality. Jsou uvedeny testy důležitých vlastností etiket, jako např. odolnost proti vodě a alkalickému prostředí, přilnavost, klimatické testy apod.

(Va)

AN: PLNĚNÍ DO KEGŮ, PLECHOVEK A PET LAHVÍ

Filling in Kegs, Cans and PET Bottles
Brauwelt Int. 17, 1999, č.4, s.297 - 299, 2 obr., 3 fot.

keg, PET lahev, plechovka, plnění nápojů, logistika
Zatímco technický vývoj v plnění skleněných lahví stagnuje a soustřeďuje se prakticky pouze na zvyšování rychlosti plnění lahví, v technologii plnění kegů, plechovek a PET lahví jde vývoj kupředu. Nejnovější trendy v tomto oboru jsou: elektronické informační systémy, nové technologie plnění (kegy), aseptické plnění za studena, plnění na přesný objem (PET) a nastavování výšky hladiny během plnění (plechovky). Článek seznamuje s novým typem keg sudu tzv. "Plus Keg", majícím ergonomicky tvarované úchytky, a jeho kódováním "datixPlus", usnadňujícím logistické operace se sudy.

(Va)

NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE

AN: PŘEHLED SLADIDEL

Sweet outlook
Bev.Industry 90, 1999, č.7, s.48, 2 obr.

sladidla, cukr, fruktózový sirup, glukózový sirup, dextróza, nízkoenergetická sladidla
V článku je uveden přehled vývoje používání sladidel v letech 1990 až 1997. Z přehledu vyplývá, že spotřeba nízkoenergetických sladidel stoupá na úkor klasických. Podrobnější informace jsou uvedeny v "Pivovarských aktualitách a zajímavostech" IV. čtvrtletí 1999.

(Va)

BOLLINGER, H.: FUNKČNÍ NÁPOJE S DIETETICKOU VLÁKNINOU

Functional drinks with dietary fiber
Technol.Mark., 3, 1999, č. 2, s. 11 - 13.

ochucené nápoje, funkční nápoje, dietní nápoje, vláknina, jablečná vláknina, pomerančová vláknina, pšeničná vláknina, stimulanty
Potraviny a nápoje jsou odjakživa středem pozornosti konzumentů. V poslední době stále více vstupuje do popředí účinek nápojů na celkový fyzický i psychický stav konzumenta. Proto jsou populární tzv. "funkční nápoje". Tyto nápoje se uplatňují zejména v oblasti zdravé výživy, sportovních a posilujících nápojů. Jako dietní se obvykle používají nápoje s přídavkem vlákniny. Obvyklé množství přidané vlákniny se pohybuje od 15 do 30 g/l, zatímco přírodní ovocné a zeleninové nápoje obsahují pouze 2 g vlákniny na 1 l. Jsou srovnávány nápoje obohacené pšeničnou, jablečnou a pomerančovou vlákninou.

(Va)

HEROLD, T.: IN-LINE ODPLYŇOVÁNÍ VODY PRO PRŮMYSL NEALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ

Water Degassing for the Soft Drinks Industry Using an in-line process
Brauwelt Int. 17, 1999, č.5, s.366 - 368, 2 obr., 3 bibliogr.

odplyňování vody, nealkoholické nápoje
Spolu s míšením přísad a sycením oxidem uhličitým je odplynění vody jedna ze základních operací při výrobě nealkoholických nápojů. Přítomnost kyslíku ve vodě má totiž nežádoucí vliv na kvalitu nápoje. Oxidace přítomným kyslíkem způsobuje zejména štěpení chuťových látek, změny barvy zejména u karotenoidů, změny vyvolané "saponifikací" chuťových látek a nárůst škodlivých aerobních mikroorganismů. Kyslík se proto z vody odstraňuje fyzikální metodou (teplotní, tlakové, vakuové odplynění) nebo chemickou metodou (redukce pomocí vodíku, redukce kyselinou askorbovou, enzymové štěpení kyslíku). V článku je popsána kontinuální metoda odplynování, při které se do vody přidává CO2 a v reaktoru (potrubní smyčka) dochází k prudkému snížení tlaku a směs plynů CO2 a O2 uniká do ovzduší. Reaktor je schopen zpracovat až 35 m3/h při nákladech 0,09 DEM/m3.

(Va)

LEBAS, J.-M.: POD TLAKEM. PASTERACE KVALITNÍCH CITRUSOVÝCH ŠŤÁV VYSOKÝM TLAKEM

Unter Druck. Kaltpasteurisation hochwertiger Zitrussäfte mittels Hochdruck
Getraenkeindustrie 53, 1999, č. 10, s. 610-611

pasterace za studena, pasterace vysokým tlakem, citrusové šťávy
Moderní zpracování nezahušťovaných šťáv vysoké kvality pomocí mžikové pasterace přímo po vylisování na místě sklizně probíhá při skladování za nízkých teplot 0-2 oC nebo ve zmrzlém stavu. Druhá mžiková pasterace navazuje na dopravu do plníren před aseptickým plněním za studena. Autor se zabývá otázkou, zda pasterace vysokým tlakem za studena před plněním nepřináší lepší senzorické výsledky než tradiční druhá mžiková pasterace.

(Ka)

JUST, E.: ZAKALENÁ RADOST. DŮSLEDNÁ KONTROLA VÝROBY NÁPOJŮ MINIMALIZUJE MIKROBIOLOGICKÁ RIZIKA

Getrübte Freude. Konsequente Betriebkontrolle im Getränkebetrieb minimiert mikrobiologische Risiken
Getraenkeindustrie 53, 1999, č. 10, s. 596-601, 6 obr.

mikrobiologická kontaminace, nápoje
Kvalita výrobku musí být kontrolována ve výrobě; laboratoř je až konečný článek řetězce, který začíná vývojem výrobku a pokračuje kontrolou surovin včetně vody. K tomu dále patří i výrobní zařízení, výrobní podmínky i plnění konečného produktu. Na konci by měl být hygienicky nezávadný nápoj, který svým složením a senzorickými vlastnostmi odpovídá přání zákazníka. Výrobci i zákazníci si dále přejí co nejdelší trvanlivost výrobku, během které by nemělo dojít k viditelnému zákalu ani chuťovým odchylkám a samozřejmě by měly být vyloučeny zdravotní problémy způsobené zavlečením zárodků onemocnění.

(Ka)

KELCH, K.: POŘADÍ 43 PŘEDNÍCH VÝROBCŮ MINERÁLNÍCH VOD V NĚMECKU

Top 43:
Brauindustrie 84, 1999, č. 7, s. 384-386, 3 tb.

minerální voda, statistika, výrobci, Německo
Autor uvádí rozbor trhu minerálních vod v Německu v roce 1998 a komentuje stav jak z hlediska konzumentů, tak výrobců. Je uvedeno pořadí 43 největších výrobců minerálních vod a jejich začlenění v nápojovém odvětví.

(Ka)



©Drahomír Míša   ©Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Praha   HOME