EXPRES INFORMACE 4/2000
obsah
PIVOVARSTVÍ A SLADAŘSTVÍ
BRIGHT, D.
NOVÁ METODA STANOVENÍ ANTIOXIDAČNÍHO POTENCIÁLU SPECIÁLNÍCH SLADŮ
A novel Assay for antioxidant potential of specialty malts
J.Am.Soc.Brew.Chem. 57, 1999, č. 4, s. 133 - 137, 5 obr., 2 tb., 19 bibliogr.
speciální slady, antioxidační potenciál, stabilita chuti, leukometylenová modř
V práci se vyšetřuje vliv produktů Maillardovy reakce na stabilitu chuti piva. Byla vyvinuta metoda určení potenciálu speciálních sladů potlačením vytváření superoxidů kyseliny linoleové při Fentonově reakci. Metoda je založena na oxidaci N-benzoyl leukometylenové modře superoxidy kyseliny linoleové za přítomnosti hemoglobinu, při které se vytváří metylenová modř, která vykazuje silnou absorpci při 666 nm. Reakce probíhala za pokojové teploty a antioxidační potenciál (AOXP) se vypočítal jako inverzní hodnota k množství sladu potřebného k 50% potlačení reakce. Použitelný rozsah byl 0,05 až 2,0 AOXP.
(Va)
SACHER, B.
VÝSLEDKY POKUSNÉHO MIKROSLADOVÁNÍ JEČMENE ZE SKLIZNĚ ROKU 1999
Ergebnisse von Kleinmälzungsversuchen mit Gersten der Ernte 1999 Brauwelt 139, 1999, č. 49, s. 2370-2371, 2374-2376, 2378, 9 tb.
ječmen, mikrosladování, výsledky
Byla provedena řada každoročně se opakujících pokusů mikrosladování, jejichž výsledky slouží ke zjištění jakosti a zpracovatelských vlastností sladovnického ječmene krátce po sklizni. Mikrosladování a podrobným analýzám bylo podrobeno 139 vzorků německého i zahraničního ječmene. V článku se hodnotí získané výsledky a zvláštnosti sklizně roku 1999.
(Ka)
HAGGART, H.
PŘEHLED FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH VIABILITU A VITALITU KVASNIC
Factors affecting yeast viability and vitality characteristics: A review
Tech.Q.Master Brew.Assoc.Am. 36, 1999, č. 4, s. 383 - 406, 4 tb., 238 bibliogr.
vitalita, viabilita, kvasnice
V rozsáhlém přehledu jsou uvedeny faktory, které ovlivňují vitalitu a viabilitu kvasnic. Rovněž se diskutuje o příznivých nebo nepříznivých interakcích mezi nimi. Článek může sloužit zejména jako vyčerpávající seznam literatury na toto téma.
(Va)
WACKERBAUER, K.
RŮZNÉ METODY UCHOVÁVÁNÍ KVASNIC. CHOVÁNÍ KVASNIČNÝCH KMENŮ PŘI NÁSLEDNÉM KVAŠENÍ
Verschiedene Konservierungsmethoden für Hefen auf dem Prüfstand. Verhalten der Hefestämme bei nachfolgenden Gärungen
Monatsschr.Brauwiss. 52, 1999, č. 11, s. 184-191, 17 obr., 19 bibliogr.
kvašení, kvasnice, kvasničné kmeny, uchovávání kvasnic, pomnožování
Vedle pomnožování a ošetřování kvasnic ve sbírkách v období mezi jejich propagací patří k úkolům příslušných pracovníků též způsob uchovávání kvasničných kmenů v mikrobiologické laboratoři, popř. ve sbírce kmenů. Až dosud se nejčastěji používá uchovávání na šikmém agaru. Jeho nevýhodou je jednak nebezpečí kontaminace během přenosu z jedné živné půdy do druhé a jednak možná změna jejich vlastností. To se týká především flokulace a tvorby aromatických vedlejších produktů kvašení. Jako alternativa k uchovávání kvasinek se nabízejí konzervační metody lyofilizace, hlubokého zmrazení v kapalném dusíku a vysoušení na filtračním papíru, jejichž vhodnost byla zkoumána v rámci popisovaného výzkumu.
(Ka)
HACKENSELLNER, Th.
PŘEDCHLAZENÍ VARNÍ VODY POMOCÍ ABSORPČNÍHO CHLADICÍHO ZAŘÍZENÍ H2O/LiBr
Brauwasservorkühlung mit H2O/LiBr-Absorptions-Kälteanlage
Brauwelt 139, 1999, č. 39, s. 1730-1735, 2 obr., 1 tb., 8 bibliogr.
chlazení, varní voda, spotřeba energie, chladicí zařízení
Z údajů o spotřebě elektrické energie v pivovaru vyplývá, že 25 až 40 procent celkové spotřeby energie připadá právě na chlazení. Je proto třeba v zájmu hospodárnosti docílit jejího snížení. Jednou z alternativních možností u předchlazení varní vody je použití absorpčního chladicího zařízení H2O/LiBr. V tomto případě dochází k nižšímu zatížení životního prostředí, než při tradičním chlazení varní vody pomocí kompresorového chladicího zařízení, kde je nevýhodou i vysoká další spotřeba vody pro nezbytnou chladicí věž.
(Ka)
EVANS, E.
POLOPROVOZNÍ ZKOUMÁNÍ DŮLEŽITOSTI JEČNÝCH PLUCH PRO FILTRACI SLADINY
Pilot scale investigation of the importance of the barley husk for mash filtration
Tech.Q.Master Brew.Assoc.Am. 36, 1999, č. 4, s. 375 - 382, 4 obr., 5 tb., 10 bibliogr.
pluchy, filtrace sladiny, bezpluchý ječmen
V poloprovozním měřítku se zkoumala funkce sladinového filtru za použití šrotu obsahujícího 0, 20, 50 a 100 % přírodních pluch. Zjistilo, že částečky pluch působí jako filtrační prostředek a zlepšují funkci sladinového filtru.
(Va)
CHLYNOVSKIJ, M.D.
ZMĚNA SLOŽENÍ MLADINY V PRŮBĚHU VAŘENÍ
Izmenenie sostava pivnogo susla pri jego kipjačeniji Pivo i napitki, 1999, č. 5, s. 18-19
mladina, vaření, trvanlivost, pěna
V provozních podmínkách varny proběhly výzkumy zaměřené na zlepšení kvality mladiny s cílem zvýšit trvanlivost piva a stabilitu hořkosti. Pro koloidní stabilitu piva je nutné, aby v průběhu výroby došlo k vysrážení proteinů s vysokou molekulární hmotností. Obsah koagulovatelného dusíku v mladině určené ke kvašení nesmí být vyšší než 20 mg/l (přepočteno na 10% mladinu). Zároveň je třeba zachovat v mladině polypeptidy s nižší molekulární hmotností, které jsou nutné pro tvorbu kvalitní pěny. Průběh denaturace proteinů ovlivňuje doba a teplota varu, teplota povrchu výměníku tepla, zahřívajícího mladinu a víření (turbulence) varní pánve. V provozních podmínkách byly srovnávány různé způsoby vaření. Jedním z hlavních kritérií hodnocení způsobu vaření byl obsah koagulovatelného dusíku s cílem jeho snížení, což umožňuje vyrobit pivo s delší trvanlivostí.
(Ka)
BOECK-NIELSEN, J
PŘIDÁVÁNÍ STAŽKOVÉHO PIVA DO VÍŘIVÉ KÁDĚ
Addition of rest beer to the whirpool
Tech.Q.Master Brew.Assoc.Am. 36, 1999, č. 4, s. 423 - 425, 6 obr.
vířivá káď, stažkové pivo
V článku je prezentována nová metoda zpracování zbytkového piva, která spočívá v tom, že se zbytkové pivo přivádí do vířivé kádě, kde se míchá s horkou mladinou. Bylo zjištěno, že při použití této metody nedochází ke ztrátám ethanolu ani ke zhoršení kvality piva. Další výhodou je, že přidáním piva se snižuje teplota a tudíž se snižují nároky na chlazení. Množství zbytkového piva, které je možno recyklovat ve vířivé kádi, aniž by došlo ke zhoršení kvality se pivovar od pivovaru mění a je nutno je vyzkoušet v dané situaci. Obecně lze říci, že přidání zbytkového piva do 5 % nepřináší žádné problémy.
(Va)
SCHNICK, G.
KŘEMIČITÉ SOLY JAKO ČIŘICÍ A STABILIZAČNÍ PROSTŘEDKY PŘI VÝROBĚ PIVA
Silica sols as clarifying and stabilising agents in beer production
Brauwelt Int. 17 , 1999, č. 3, s. 230 - 238
stabilizace piva, čiření piva, filtrovatelnost piva, koloidní stabilita, křemičité soly
Článek se zabývá využitím křemičitých solů pro zlepšení filtrovatelnosti piva a zvýšení koloidní stability. Křemičité soly se přidávají bezprostředně po dokončení kvašení, před studeným ležením. Kromě zlepšení filtrovatelnosti a koloidní stability přináší tato metoda i určité problémy. Zvětší se objem kalů, čímž se zvýší ztráty piva a u jednotlivých várek nedochází vždy ke stejnému stupni vyčiření.
(Va)
KELLNER, V.
STANOVENÍ OBSAHU N-NITROSODIMETHYLAMINU V PIVU A SLADU. Mezilaboratorní test
Determination of the N-Nitrosodimethylamine Content of Beer and Malt (A collaborative Trial)
Monatsschr.Brauwiss. 52, 1999, č. 11, s. 207-208, 3 tb., 6 bibliogr.
mezilaboratorní testování, kruhový test, NDMA, N-nitrosodimethylamin, pivo, slad
Přibližně po 15 letech byla provedena studie za účelem získání přehledu, jaká je porovnatelnost výsledků stanovení N-nitrosodimethylaminu (NDMA) v pivu a ve sladu získaných v různých laboratořích různými metodami. Proto v průběhu roku 1998 byly Analytickou komisí EBC zorganizovány dva mezilaboratorní testy. Ukazatel opakovatelnosti (r95) pro pivo se pohyboval v rozmezí 0,09 až 0,13 a pro slad 0,33 až 0,42. Ukazatel reprodukovatelnosti (R95) pro pivo se pohyboval v rozmezí od 0,45 do 0,54 a pro slad od 0,65 do 4, 08.
Překlad je uveden v časopise Kvasný průmysl č. 12, rok 1999, str. 328.
(Ka)
NARZISS, L.
VÝZKUMY OVLIVNĚNÍ CHUŤOVÉ STABILITY ZMĚNOU TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ PŘI VÝROBĚ PIVA
Untersuchungen zur Beeinflussung der Geschmacksstabilität durch Variation technologischer Parameter bei der Bierherstellung Monatsschr.Brauwiss. 52, 1999, č. 11, s. 192-206, 23 obr., 17 bibliogr.
chuťová stabilita, stárnutí, pivo
Při poloprovozních a provozních pokusech byly zjištěny následující vlivy na chuťovou stabilitu vyrobeného a prodávaného piva pomocí organoleptické analýzy a plynové chromatografie. Kontrolované bílkovinné rozluštění sladu (< 41 procent) a dotahovací teplota pod 85 oC působily příznivě, právě tak jako rmutování bez přístupu vzduchu při nízkém pH (asi 5.2) a vysokých teplotách vystírání (62 oC) a dále nízké tepelné zatížení mladiny po vaření a nízký obsah hrubých kalů. Při kvašení byly příznivé teploty pod 12 oC a rovněž kontrolované provzdušňování při zakvášení. Čistý kyslík způsoboval chuťovou nestabilitu piva. Při filtraci a plnění může způsobit již malé množství přijatého kyslíku, stejně tak jako vyšší tepelná zátěž, že veškeré předcházející úsilí se mine účinkem.
(Ka)
BÖSSENDÖRFER, G.
DOPLŇUJÍCÍ VÝZKUMY ANILINOVÉHO ČÍSLA
Ergänzende Untersuchungen zur Anilinzahl Brauwelt 139, 1999, č. 48, s. 2298-2299, 2301, 1 tb., 7 obr., 5 bibliogr.
anilinové číslo, pivo, výroba
Po zavedení anilinového čísla v pivovarské analytice byly provedeny další výzkumy s cílem lepšího poznání, jak tuto hodnotu využít a jaká je její vypovídací schopnost.
(Ka)
ZEPF, M.
GUSHING JAKO PROBLÉM ŠŤAVELANU VÁPENATÉHO. 1. část
Gushingproblematik durch Calciumoxalat, Teil 1.
Brauwelt 139, 1999, č. 48, s. 2302-2304, 2 obr., 2 tb., 2 bibliogr.
šťavelan vápenatý, gushing, mladina
Usazenina šťavelanu vápenatého v lahvi může vést k obávanému gushingu, avšak lze tomu předejít. Příčiny a souvislosti, které vedou k úbytku šťavelanu vápenatého, jsou známé. I přesto jsou s tím stále spojeny potíže. Je uvedena metoda, která umožňuje výpočet potřebné koncentrace vápníku v mladině (k nadměrnému úbytku šťavelanu vápenatého před filtrací). Jako opěrné body jsou uvedeny směrné hodnoty koncentrace vápníku ve svrchně a spodně kvašené mladině. Kromě hodnoty koncentrace vápníku je úbytek šťavelanu vápenatého značně závislý na teplotě v ležáckém sklepě.
(Ka)
MÜLLER, S.
KONCEPCE HORIZONTÁLNÍHO KŘEMELINOVÉHO FILTRU
Kieselgur- Horizontalfilter mit Konzept
Brauwelt 139, 1999, č. 47, s. 2267,2270, 3 obr.
křemelina, horizontální filtr
Autor popisuje systém filtračního zařízení typu FS 130, kterých bylo dodáno do provozu již 200. Ukazuje jeho podstatné výhody a konstrukční přednosti ve srovnání s předcházejícími systémy.
(Ka)
UCHIDA, M.
STANOVENÍ PEROXIDU VODÍKU V PIVU A JEHO ÚLOHA PŘI OXIDACI PIVA
Determination of hydrogen peroxide in beer and its role in beer oxidation
J.Am.Soc.Brew.Chem. 57, 1999, č. 4, s. 145 - 150
peroxid vodíku, oxidace piva, forsírovací test, antioxidační aktivita, stabilita chuti, stárnutí chuti, chemiluminiscenční analýza
Jak již bylo prokázáno dříve, hydroxylový radikál (radikál OH) se vytváří po určité době v počáteční fázi oxidace piva při forsírovacím testu. Tato doba, po které se začne radikál OH vytvářet se nazývá zpoždění (lag time). Zpoždění má vztah k endogenní antioxidační aktivitě piva (hodnota EA), která koreluje se stabilitou chuti piva. V článku je popsán nový způsob určení H2O2 v pivu, který využívá rychlou senzitivní a selektivní chemiluminiscenční průtokovou analýzu (CL-FIA). Metoda CL-FIA poskytuje důležité informace při analýze mechanizmu oxidace piva.
(Va)
AN
AUTOMATICKÝ MEMBRÁNOVÝ FILTR PRO STERILAČNÍ FILTRACI PIVA ZA STUDENA
Automatic membrane filter plant for cold sterile beer filtration
Brauwelt Int. 17, 1999, č. 3, s. 198
membránový filtr, filtrace za studena, sterilační filtrace
V poslední době je věnována zvýšená pozornost sterilační filtraci piva za studena jako alternativě průtokové pasterace. V článku je popsáno automatizované zařízení na filtraci piva s kompaktním uspořádáním a vysokým stupněm automatizace a uživatelského komfortu.
(Va)
BAUM, U.
ZPRACOVÁNÍ POUŽITÉ KŘEMELINY Z FILTRACE PIVA
Treatment of kiselguhr slurry from beer filtration
Brauwelt Int. 17, 1999, č. 3, s. 206 - 207
filtrace, křemelina, odpady z pivovaru, zemědělství
Použitá křemelina představuje asi 50 % celkových odpadů z pivovaru. Tento odpad přináší značné problémy s jeho likvidací. Článek se zabývá využitím tohoto odpadu v zemědělství. Ke křemelině se přidává hašené vápno, které zvyšuje hodnotu pH a zabraňuje slepování křemeliny. Takto upravená odpadní křemelina se vpravuje se do půdy. Zlepšuje se tím struktura půdy a zejména se zlepšuje zadržování vody v půdě a obohacuje se dusíkem.
(Va)
BACK W.
OBTOKOVÁ MEMBRÁNOVÁ FILTRACE (SYSTÉM BM) - ZLEPŠENÍ DETEKCE STOPOVÝCH PRVKŮ PO FILTRACI
Bypass membrane filtration (BM-system) - improvement in detection of trace elements after filtration
Brauwelt Int. 17, 1999, č. 3, s. 202 - 204, obr. 5, bibliogr. 2
membránová filtrace, systém BM, stopové prvky, vzorkovací systém
V článku je popsán kontinuální vzorkovací systém detekce znečištění piva po filtraci stopovými prvky. Při běžném systému odebírání filtrovaného vzorku je jeho průměrný objem 250 až 500 ml. Množství se nastavuje vzhledem k velikosti várky (při 500 ml vzorku a objemu nádoby 1000 hl to představuje 0,005 o/oo šarže). Statistická přesnost takového měření je potom značně diskutabilní. Byl proto vyvinut nový systém s kontinuálním odebíráním vzorků, který je integrální součástí systému řízení kvality.
(Va)
PEVELING, A.
ZAŘÍZENÍ NA AUTOMATICKÉ DÁVKOVÁNÍ KŘEMELINY
Fully automatic kieselguhr dosage plant
Brauwelt Int. 17, 1999, č. 3, s. 238 - 239, 2 obr.
křemelina, automatické dávkování, filtrace piva
I když se při filtraci piva používají nejmodernější technologie, filtrační materiál se většinou dávkuje ručně. Aby se zajistilo funkční a spolehlivé dávkování filtračních prostředků během filtrace, vyvinula firma LAB Anlagenbau GmbH & Co, KG zařízení, které zabraňuje shlukování filtračních prostředků v nádržích a současně umožňuje přesné měření i jejich nejmenšího množství. Zařízení využívá uzavřený vakuový systém.
(Va)
BAUER, F.
FILTRACE VODY JAKO CELKOVÝ KONCEPT
Die Filtration von Wasser als Gesamtkonzept
Brauwelt 139, 1999, č. 39, s. 1724-1725
filtrace, voda, zařízení
Je popsáno filtrační zařízení na vodu, jehož výkon je 35 m3 vody za hodinu. Tento koncept je vhodný pro filtraci hrubých kalů i pro filtraci vody ze zařízení CIP, pro oplachování v myčkách lahví a při plnění lahví. Počítá se s vývojem zařízení pro oblast filtrace piva po křemelinové filtraci.
(Ka)
DUCA, G.
NEJNOVĚJŠÍ PRAXE V CIP OPERACÍCH V PIVOVARSTVÍ
Latest Practices of CIP operations in brewing
Tech.Q.Master Brew.Assoc.Am. 36, 1999, č. 4, s. 407 - 411, 3 obr.
CIP, čištění, pivovarství, hygiena, oxid uhličitý, sanitace, kyselé čištění, jednofázové čištění
V článku je popsána moderní metoda jednofázového CIP, která oproti klasickým metodám CIP zlepšuje kvalitu čištění, zkracuje dobu potřebnou na čištění a zmenšuje ztráty CO2. Při správném dávkování louhu se zkracuje doba potřebná pro CIP a odpadá nutnost kyselého oplachování, kterým se obvykle zamezuje tvorbě vodního kamene. Při správném dávkování kyselého detergentu se zkracuje doba potřebná na čištění, ušetří se voda a CO2 a zlepší se kvalita piva. Koncept jednofázového čištění je vysvětlen na konkrétních příkladech z praxe.
(Va)
KELCH, K.
VÝVOJ PIVOVARSTVÍ V NĚMECKU V ROCE 1998. Analýza prodeje doma a v zahraničí v německých pivovarech (výstav nad 140 000 hl)
Die Entwicklung der Brauereien in der Bundesrepublik 1998. Analyse der Ausfuhr- und Inlandsabsatyentwicklung der deutschen Brauereien mit einem versteurten Bierausstoss von über 140 000 hl
Brauwelt 139, 1999, č. 39, s. 1760-1761, 1764-1766, 4 tb.
statistika, Německo, pivovarství
Je uvedena statistika prodeje piva za rok 1999 s komentářem autora (stav k červnu 1999) na domácím i zahraničním trhu, a to u pivovarů, jejichž zdaněný výstav byl vyšší než 140 000 hl.
Tabulky jsou uveřejněny v Pivovarských aktualitách č. IV/1999.
(Ka)
FRITZER, H.
TRH SE SLADEM V NĚMECKU
Der Malzmarkt in Deutschland
Brauwelt 139, 1999, č. 39, s. 1726-1729, 5 obr.
slad, produkce, sladovny, Německo
Autor analyzuje situaci v německých sladovnách, jejichž prosperita závisí na situaci pivního trhu. Uvádí přehled kapacit sladoven podle jednotlivých spolkových zemí, jejich strukturu, nabídku a poptávku sladu na trhu a výhledy do budoucnosti.
(Ka)
NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE
KABAKTSCHIEVA-JONKOVA, G.
SLADOVÉ NÁPOJE OBSAHUJÍCÍ JOD. Kinetické výzkumy jodidů ve sladových nápojích
Jodhaltige Getränke auf Malzbasis. Kinetische Untersuchungen von Jodiden in Getränken auf Malzbasis
Brauindustrie 84, 1999, č. 11, s. 661-662, 2 obr., 2 tb., 5 bibliogr.
jod, sladová piva, sladový nápoj
Onemocnění způsobená nedostatkem jodu jsou na čtvrtém místě v onemocněních ve světě. Jod je jeden ze životně důležitých stopových prvků v přírodě. Je to hlavní složka hormonů produkovaných štítnou žlázou, které zajišťují látkovou výměnu ve všech tkáních organizmu, včetně normální funkce nervového systému, krevního oběhu a funkci srdce a pohlavních orgánů. Je absolutně nutný pro růst v dětství a mladém věku. Autoři bulharských odborných pracovišť publikovali výsledky kinetických výzkumů jodidů ve sladových nápojích. Byl vyvinut technologický postup výroby nealkoholického nápoje na bázi sladu a jodidované pivo s přísadou jodidu draselného. Jejich denní konzumace 330 ml zajišťuje potřebnou dávku jodu na den. Použitá přísada nemění fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti tradičních výrobků, které byly při vývoji těchto nápojů použity. Přísada je metastabilní.
(Ka)
RENGUET. B.
ETIKETA: JAK SPOJIT TRADICI, INOVACI A ÚČINEK
The label: How to combine tradition, innovation and performance
Cerevisia 24, 1999, č. 4, s. 41 - 43
etiketa
Hlavním úkolem etikety je informovat spotřebitele o obsahu a původu zboží. Důležitost dobře navržené a správně použité etikety zná každý výrobce piva a nealkoholických nápojů. Atraktivní etiketa vzbuzuje dojem kvality produktu. Spotřebitel se potom rozhoduje spíše pro takovýto výrobek než pro jiný. V silně konkurenčním prostředí slouží etiketa k reklamě a podpoře prodeje. V poslední době se při výrobě etiket uplatňují některé nové techniky. Jedná se zejména o použití metalizovaného papíru a zvláštní efekty (termochromatické papíry, hologramy, luminiscenční a speciální lesklé efekty). K propagaci lze použít i různé soutěže a hry (pouze některé etikety vyhrávají). Značná pozornost se věnuje i zabezpečení etiket proti padělání.
(Va)
BREMT, K.
BIOLOGICKÉ OCHUCOVÁNÍ REFERMENTACÍ I.
OBECNÝ ÚVOD: PŘÍRODNÍ CHUTĚ PRO POTRAVINY A NÁPOJE
Bioflavouring by refermentation I.
General Introduction: Natural flavours for food and beverages Cerevisia 24, 1999, č. 4, s. 31 - 39, 10 obr., 30 bibliogr.
refermentace, přírodní chutě, přírodní vůně
V posledním desetiletí se spotřebitelé stále více zaměřují na kvalitu potravin a nápojů. Požadavky jsou soustředěny zejména na zdraví prospěšné potraviny a nápoje, které obsahují pouze přírodní produkty. Aby se těmto požadavkům vyhovělo, soustředil se průmysl na výrobu kvalitních přírodních aromatických látek pomocí biotechnologií, tj. mikroorganizmů nebo izolovaných enzymů jako biokatalyzátorů. V první části článku je uvedeno několik praktických příkladů.
(Va)
NIEDERAUER, T.
PROSTŘEDKY OKYSELENÍ A REGULÁTORY KYSELOSTI. Vlastnosti a použití
Säuerungsmittel und Säureregulatoren. Eigenschaften und Anwendung.
Brauwelt 139, 1999, č. 48, s. 2313-2315, 2 tb.
nápoje, potravinářské kyseliny, regulátory
Potravinářské kyseliny, jako kyselina citronová, vinná, jablečná, octová a fosforečná a jejich soli patří k mnohostranně použitelným složkám při výrobě nápojů. Hlavními důvody pro jejich použití je dodání chuti a okyselení, schopnost regulace kyselosti, tvorba kovových chelátů a prodloužení trvanlivosti.
(Ka)
AN
V RŮZNORODOSTI JSOU ŠANCE. Trh s nápoji nealko: kde jsou ještě další možnosti
In der Differenzierung liegt die Chance. AfG-Markt: Wo noch Potentiale ausgeschöpft werden können
Erfrischungsgetraenk 52, 1999, č. 12, s. 694-697
nealkoholické nápoje, inovace
Firma Tetra-Pak uspořádala v Sulzbachu seminář pro výrobce nealkoholických nápojů na téma, jak zůstat na trhu a jak se prosadit. Jsou uvedeny hlavní myšlenky referátů z jednotlivých tematických okruhů.
(Ka)
AN
KDO DOSTATEČNĚ PIJE, ŽIJE ZDRAVĚJI
Wer genug trinkt, lebt gesünder
Erfrischungsgetraenk 52, 1999, č. 12, s. 667-670
nealkoholické nápoje, zdraví
V článku jsou shrnuty nejdůležitější poznatky o vlivu pití nealkoholických nápojů na zdraví a okolnosti, které působí na vznik zdraví prospěšných návyků konzumace nealkoholických nápojů u člověka. Této problematice se věnovali účastníci semináře pořádaného univerzitou v Bonnu.
(Ka)
©Drahomír Míša ©Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Praha HOME