Základní pilíř pro genové manipulace položil již v 19. století G. J. Mendel svým poznáním základních zákonů o dědičnosti. K rozvoji technologií genetického inženýrství došlo v druhé polovině 20. století. Sladovnický ječmen jako prastará kulturní plodina prošel dlouhým obdobím klasické selekce a šlechtění. V současnosti jsou tradiční cíle šlechtění obohacovány novými požadavky pivovarského průmyslu, které již nelze zvládnout klasickými prostředky. Tyto požadavky mnohdy vyžadují začlenění nových unikátních vlastností, které se u něj přirozeně nevyskytují, do genetické výbavy ječmene. Pozornost se soustřeďuje zejména na vlastnosti známé u jiných organismů, např. tvorba termostabilní Đ-amylasy a Đ-glukanasy, absence funkční lipoxygenasy nebo rezistence vůči patogenům.